Horácká galerie v Novém Městě na Moravě
12. 1. – 24. 4. 2016
Cesta Romany Rotterové
Retrospektivní tvorbu pražské autorky Romany Rotterové představí Horácká galerie v Novém Městě na Moravě jako svoji první letošní výstavu. Přestože se autorka narodila v sochařské rodině a později studovala v ateliéru sochařky Mary Duras-Kopf, žákyně Jana Štursy, její dílo je u nás doposud opomíjené.
Stejně jako její otec Leonard Rotter, tvoří na počátku menší sochařské formáty, ale věnuje se také kresbě, ilustracím sbírek prózy a poezie, dokonce i vědecké ilustraci. Významným zlomem v díle Romany Rotterové bylo setkání s grafickými technikami, do nichž ji počátkem 60. let minulého století zasvětil malíř a grafik Vratislav Jan Žižka. Její volné grafiky se soustřeďují na techniku černobílého leptu, suché jehly a kombinaci se strukturální grafikou. Po autorské výstavě na Expo 1967 v Montrealu byla její díla pravidelně a opakovaně zastoupena na výstavách české grafiky doma i v zahraničí. Okupační rok 1968 znamená pro autorku uzavření sebe i své umělecké invence do introvertní polohy, která v 90. letech přechází až na úroveň meditativní.
Na novoměstské výstavě mohou diváci najít nejen autorčinu grafickou tvorbu a autorské verše, ale také tapiserie tvořené technikou aradecor. Československý patent z Kdyně, který dovoluje klást a měnit vrstvy vlny po celé ploše. Výstava bude zahájena v úterý 12. ledna 2016 v 17 hodin v červeném sále Horácké galerie. Úvodní slovo pronese Mgr. Petr Beneš, Bachovy melodie zahraje na housle Magdaléna Mašlaňová. Výstava potrvá do neděle 24. dubna 2016.
-HG-
Životopis:
Romana Rotterová se narodila 17. října 1931 v Praze. Zásadní měrou ji od útlých dětských let formovalo rodinné prostředí. Její otec byl sochař a malíř Leonard Rotter. Později v neformálním vzdělávání pokračovala u sochařky Mary Duras-Kopf (1898—1982) a u akademického malíře a grafika Vratislava Jana Žižky (1926—2011).
Tvorba zahrnuje převážně grafické listy (vytvářené technikou suché jehly), které na sebe navazují ve volných cyklech. Z knižních úprav lze zmínit především grafickou úpravu a doprovodné ilustrace Eposu o Gilgamešovi v překladu Libora Matouše (Mladá fronta 1971).
Více - Tisková zpráva:
|