|
Grafika a multiply
Sotheby´s Londýn, Spojené království,
17. března 2015
Rembrandt Harmensz. van Rijn (1606 - 1669), Kristus ukřižovaný mezi dvěma zloději: „Tři kříže“ (B., HOLL. 78; NEW HOLL. 274; H. 270), 1653, suchá jehla, 385 x 450 mm;
Položka č. 49 byla prodána za GBP 221,000, vyvolávací cena: GBP 200,000 - 300,000.
„Už několikrát Rembrandt pocítil silné nutkání vytvořit grafický list pod vlivem malířského výrazu a Tři kříže z roku 1653 patří jednoznačně do této kategorie.“ - Erik Hinterding, Ger Luijten and Martin Royalton-Kisch, Rembrandt, tvůrce grafik (Londýn, 2000), s. 301.
Grafický list Tři kříže byl dlouho považován za jedno z mistrovských děl grafické tvorby vůbec.
Rembrandt, který pracoval výhradně v technice suché jehly, zachytil tajemství a hrůzu námětu prostřednictvím jednoduchých, ale mocných linií. Jednotlivé tahy se podobají tahům rákosového pera, celkového účinku dosáhl ale pomocí grafické techniky.
V předchozí verzi tisku zachytil Rembrandt scénu, která je popsána v evangeliu podle Lukáše 23:47; ta představuje u kříže klečícího setníka poté, co Kristus odevzdal svého ducha a skonal. V pravé části pozadí stojí hlavní truchlící a dav přihlížejících se shromáždil v popředí vlevo.
Asi v roce 1658 Rembrandt výrazně přepracoval tento námět, čímž vytvořil jednodušší a závažnější dílo. Rozdíly mezi třetím a čtvrtou verzí jsou tak velké, že až na konci 18. století se objevil názor, že se jedná o tisky ze dvou různých desek. Mezi hlavní změny patří odstranění zadku koně na levé straně výjevu a přidání postavy na koni, směřující do kompozice. Pokrývka hlavy a držení těla jezdce jsou modelovány podle medailonu od Antonia Pisanella (kolem roku 1440). Přihlížející na Golgotě byli nahrazeni jinými postavami a Rembrandtovo užití ostrých a silných diagonál, které ztemní levou a pravou část grafiky, vytváří iluzi dvou tmavých závěsů, odhalujících postavu Krista. On je ústředním bodem kompozice: Jeho obrys je zjednodušený a jeho pohled se obrací vzhůru. Kristus ještě není mrtvý, dívá se nahoru a pláče: „Bože můj, Bože můj! Proč jsi mne opustil?“
Rembrandt využil jemnosti techniky suché jehly, vědomě vytiskl malou edici a při tisku s ní zacházel s velkou péčí, jak to udělal už při tvorbě matrice. Experimentoval s různými barvami tuší, aby dosáhl jemných barevných odstíny a nálad tak, aby každý list byl skutečně jedinečný. Obr.:
Edvard Munch (1863 - 1944), Madonna (WOLL 39; SCHIEFLER 33), 1895-1902, litografie tištěná v černé, modré, červené a olivově zelené barvě, signatura tužkou, 693 x 522 mm;
Položka č. 119 byla vydražena za GBP 185,000, vyvolávací cena: GBP 100,000 - 150,000. Obr.:
Andy Warhol (1928 - 1987), Deset portrétu Židů 20. století (F. & S. IIB.226-235), 1980, kolekce deseti sítotisků v jedinečné barevné kombinaci, každý signován tužkou, číslováno TP 17/25, se slepotiskem tiskaře, Rupert Jasen Smith, New York, vydal Ronald Feldman Fine Arts, New York a Jonathan A Editions, Tel Aviv, na zadní straně razítko vydavatele a umělce, v původní krabici, 1016 x 813 mm;
Položka č. 224 vydražena za GBP 161,000, vyvolávací cena: GBP 100,000 - 200,000. Obr.:
Anglický text:
.jpg)  
Christie´s Londýn, King Street, Spojené království
18. března 2015
Pablo Picasso (1881 - 1973), Buste de Femme au Chapeau, 1962, barevný linoryt, na velínovém papíru, signatura tužkou, opatřeno číslem 1/50, vydala Galerie L. Leiris, Paříž, 1963, 753 x 620 mm;
Položka č. 101 vydražena za GBP 314,500, vyvolávací cena: GBP 200,000 - 300,000. (Obr. vlevo)
Ačkoliv linoryty tvoří jen malou část Picassova grafického díla, přesto je autorem několika vynikajících kompozic v této technice, které zhotovil v krátkém návalu aktivity mezi lety 1958 a 1963. Byla to kombinace geografické nezbytnosti a umělecké zvědavosti, která ho vedla ve věku 78 let k tomu, aby se odvrátil od leptu a litografie - dosud jeho nejoblíbenějších prostředků grafického vyjádření - a zabýval se technikou linorytu. Picasso opustil Paříž s Jacqueline Roque v roce 1958. Svůj čas dělil mezi vilu La Californie v Cannes a nově získaným Château de Vauvenargues, poblíž Aix-en-Provence. Praktickou nevýhodou tohoto kroku bylo zpoždění při komunikaci s tiskařskou dílnou v Paříži.
Jeho první zaujetí pro techniku linorytu bylo spíše náhodné. V roce 1952 vydal sérii jednoduchých plakátů pro hrnčířskou dílnu ve Vallauris, vesnici v kopcích nad Cannes. Bylo to jen o šest let později, kdy se začal touto technikou zabývat intenzivněji. Ve spolupráci s mladým tiskařem Hidaldem Arnérem přetvořil střízlivý Portrét mladé dívky od Lucase Cranacha. Výsledný tisk je ohromující, ale shledával tento proces příliš pracným a složitým, protože vyžaduje rytí a zhotovení matric pro šest různých barevných bloků, které mají být vytištěny přesně přes sebe.
Když se Picasso vrátil k linorytu o několik let později, přišel s mimořádným řešením technologického problému: spíš než použít samostatné bloky pro každou barvu vytiskl celý obraz z jediného bloku tzv. metodou „redukce.“ Blok byl vytištěn v jasnějších barvách, než kdyby použil postupný tisk od světlejších po tmavější barvy. Tím učinil proces tisku mnohem jednodušším, vyžadoval ale ohromnou sílu představivosti a předvídavosti, jak by každá změna v bloku mohla ovlivnit celkový účinek. Právě tento druh uměleckého experimentu si Picasso velmi užíval a přijímal jej jako výzvu z celého svého hravého srdce. Buste de femme aux chapeau, jeho mistrovské dílo tohoto období, je jedním z nejkrásnějších portrétů Jacqueline a ukázkovým příkladem technického tour-de-force - tvůrčí svobody, která vyústí v jedny z nejzářivějších a nejradostnějších obrazů v Picassově celoživotní tvorbě.
Henri de Toulouse-Lautrec (1864-1901), La Clownesse assise (Mademoiselle CHA-U-KA-O), 1896, barevná litografie, na velínovém papíru, s vodoznakem G. PELLET/ T. LAUTREC, pravděpodobně vydal Gustave Pellet, Paříž, 1896, 552 x 400 mm;
Položka č. 25 byla vydražena za GBP 194,500, vyvolávací cena: GBP 180,000 - 220,000. (Obr. vpravo)
Andy Warhol (1928 - 1987), $ (4), 1982, portfolio dvou jedinečných barevných sítotisků, každý signovaný tužkou, s číslem 14/35, vydáno umělcem, New York, na zadní straně razítko umělce, vytiskl Rupert Jasen Smith, New York, 1016 x 814 mm (každý);
Položka č. 123 byla vydražena za GBP 182,500, vyvolávací cena: GBP 100,000 - 150,000. (Obr. uprostřed)
Anglický text:
Překlad: Martina Pešková
|
.gif)
