  
Sotheby´s New York, 1334 New York Avenue, USA
3. květen 2012
Vincent van Gogh (1853 - 1890), Ohrazené pšeničné pole (Pohled za nemocnici sv. Pavla), v Saint-Rémy v roce 1890, tužka na papíře, 24,5 x 33 cm; Položka č. 144 byla vydražena za 434,500 USD, vyvolávací cena: 350,000 - 450,000 USD. (Obr. vlevo)
V květnu 1889, asi rok před umělcovou sebevraždou, vstoupil van Gogh dobrovolně do sanatoria v Saint-Rémy. Zatímco byl stále zmučený van Gogh v péči Saint-Paul-de-Mausole díky své duševní chorobě náchylný k násilnému chování, začal tvrdě pracovat v uzavřených zahradách a polích za nemocnicí. Po celou dobu maluje a kreslí a po celou dobu trvání jeho ročního pobytu v Saint-Paul se zabývá pohledy do krajiny uvnitř a za hranicemi této instituce, ta se stává jeho námětem. Katalog sbírky Van Goghova musea v Amsterdamu zařazuje tuto kresbu do většího souboru děl na papíře, které vytvořil během svého azylu: „Van Gogh zachytil pole na čtrnácti malbách a třiceti kresbách, a to jak z okna své ložnice, tak z pozice v poli… Všechny kresby představují pohled na ohrazené pole, každá z trochu jiného úhlu pohledu.“ (Marije Vellekoop & Roelie Zwikker, cit., s. 392.)
Van Gogh nakreslil ohrazené pole v květnu roku 1889, v dopise svému bratru Théovi o něm píše: „Skrze zamřížované okno vidím čtvercová pšeničná pole v uzavřeném prostoru, z pohledu jako Van Goyen, nad kterým vidím východ slunce ve vší své slávě.“ (New York Graphic Society, eds., Van Goghovy dopisy, Greenwich, svazek III, 1958, č. 592, s. 173.)
V této práci prokazuje van Gogh hluboký citový vztah k přírodě: „Roční cyklus pšenice - setí, růst, sklizeň - připomínal van Goghovi nekončící cyklus života člověka: „Jejich historie [tj. rostlin] je naší, protože my sami, kteří žijeme z chleba, nejsme pšenicí, alespoň bychom se neměli podřídit růstu, neschopnosti pohybu jako rostlina, taková, po níž naše představivost někdy touží, a musíme být sklizeni, když jsme zralí, stejně tak jako je rostlina.“ Tato myšlenka způsobila, že se obilné pole stalo zklidňujícím motivem van Goghovy tvorby: „Co jiného může člověk činit, než myslet na všechny tyto věci, když nerozumí důvodům a příčinám, ale podívej se na obilné pole?“ (Marije Vellekoop & Roelie Zwikker, cit., s. 392, citace z van Goghových dopisů.)
Édouard Manet, (1832-1883), Le Vieux Musicien, Étude pour L´Ensemble du Tableau, asi 1861-62, pastelky, tužka, pero a inkoust na papíře, dvakrát opatřeno razítkem s iniciálou EM (vlevo dole a vpravo dole), 24,1 x 30,8 cm; Položka č. 152 byla vydražena za 410,500 USD, vyvolávací cena: 120,000-180,000 USD. (Obr. vpravo)
Henri Matisse (1869 - 1954), Nu au Tabouret, 1936, uhel a guma na papíře, se signaturou HM a datem 36 (vpravo dole), 52,4 x 40 cm; Položka č. 117 byla vydražena za 362,500 USD, vyvolávací cena: 200,000 - 300,000 USD. (Obr. uprostřed)
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
|
.gif)
