GALILEI, Galileo (1564-1642). Sidereus nuncius magna, longeque admirabilia spectacula pandens. Benátky: Tommaso Baglioni, 1610.
Přístroje v dřevorytu od Baglioniho na titulní straně, iniciála i záhlaví v dřevořezu, 5 půlstránkových leptů v textu vyobrazující povrch měsíce a jeho fáze, 3 mapy hvězdné oblohy v dřevorytu, a 65 jednořádkových typografických diagramů zobrazující různé postavení Jupitera a jeho měsíců.
Položka č. 13 byla vydražena za USD 662,500, vyvolávací cena: USD 600,000 - 800,000. (Obr. vpravo)
PRVNÍ VYDÁNÍ ZÁKLADNÍHO DÍLA MODERNÍ ASTRONOMIE, OBSAHUJÍCÍ PRVNÍ VÝPOČTY ASTRONOMICKÝCH OBJEVŮ, VYTVOŘENÝCH TELESKOPEM.
„Na konci roku 1609 zkonstruoval Galileo teleskop a brzy ´učinil nejvíce objevů, které změnily dosavadní svět´ (Swerdlow, s.245). Spis Hvězdný posel, vydaný v březnu 1610, oznámil objev kráterů na Měsíci, velkého množství hvězd mimo ty pouhým okem málo viditelné a 4 měsíce Jupiterovy. Důležitější je, že kniha ´říká učené části společnosti, že začal nový věk a že vesmír a způsob, jakým toto studovali, nemůžou být již nikdy stejné´ (Van Helden, vii)... Zatímco Hypnerotomachia (1499) je nástinem fiktivního příběhu ve slově i obraze, Galileiho Sidereus Nuncius [Hvězdný posel] (1610) můžeme přiřadit k literatuře faktu. Obě knihy popisují báječné nové objekty a líčí uceleně všechny události té doby; obě váží slova kolem obrazů spolu s elegantními a živými úpravami. Samozřejmě podstata se liší: Hypnerotomachia je omezena, protože námět musí dosahovat vyšší úroveň; Hvězdný posel dodává několik významových stupňů k porozumění úžasné přírodní reality.“ (Tufte, Obdivuhodné vynálezy, s.97)
Poučen Paolem Sarpim v roce 1609 o vynálezu zařízení pro měření vzdáleností objektů Hanse Lipperheye hodlá Galileo vytvořit svůj vlastní přístroj. Během několika měsíců vylepšil svůj první devítimocný přístroj na jediný téměř třicetimocný, který použil pro vytvoření dalekohledu takového typu (s plankonvexním objektivem a plankonkávní čočkou). Poprvé obrátil svůj dalekohled k nebesům na začátku ledna 1610 „… s překvapujícími výsledky. Odhalil, že je Měsíc hornatý a že je Mléčná dráha kupou oddělených hvězd, což odporuje Aristotelovým principům, ale okamžitě objevil velké množství nových hvězd a čtyři družice Jupiterovy, [které pojmenoval Medicea Sidera k poctě Cosima II. de Medici]. Galilei pracuje s ohromným kvapem, ale s působivou přesností, své objevy přednesl ve spisu Sidereus nuncius, vydaném v Benátkách na začátku března roku 1610.“
„Sidereus Nuncius představuje důkazy v 78 obrazech a kresbách, všechny pevně opatřené vysvětlivkami, které pokrývají 30 listů z tištěného rozsahu 60 stran… Aby Galileo zobrazil tento stupeň detailů, osobně poskytl finanční částku na mědirytiny pro obrazy Měsíce, které se objevují v Sidereus Nuncius… Vědci srovnávali Galileovy obrazy s moderními fotografiemi. Rytiny z roku 1610 kvalitně vyobrazují Měsíc, s výjimkou velkého kráteru, s dobře uváženým lokálním zvětšením, navržené s detaily světla a stínů.“ (Tufte, Obdivuhodné vynálezy, s.97-98). Obdivuhodné vynálezy zachycují významné spojení textu a obrazu v Sidereus Nuncius na stranách 97-109.
NEWTON, Sir Isaac (1642-1727). Optika: aneb Pojednání o zrcadlení, lomu a ohybu světla a barvy světla. Také dvě Pojednání o druzích a velikostech křivočarých těles. Londýn: Samuel Smith a Benjamin Walford, 1704.
Titul vytištěn v červené a černé. 19 rozkládacích rytin. Diagramy a text vytištěny v dřevořezu.
Položka č. 35 byla vydražena za USD 60,000, vyvolávací cena: USD 30,000 - 40,000. (Obr. uprostřed)
GALILEI, Galileo. Discorsi e dimostrazioni matematiche, intorno due nuove scienze attenenti alla mecanica & i movimenti locali. Leiden: Elzevier Press, 1638.
Text rozhovorů v italickém typu písma, formální důkazy v latince, ilustrace a diagramy v dřevořezu, iniciály v dřevořezu, na italském pergamenu z 18. století.
Položka č. 16 byla vydražena za USD 56,250, vyvolávací cena: USD 35,000 - 45,000. (Obr. vlevo)
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
.gif)
