Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Havlíčkovo náměstí 18
8. února - 31. března 2019
Havlíčkobrodská galerie, jako přední instituce zabývající se ilustrací si dovoluje představit ilustrační výstavu, kterou připravili nejlepší současní íránští ilustrátoři pro evropské publikum. Jedná se o výběr obsahující práce téměř čtyřiceti soudobých íránských umělců, z nichž mnozí z nich získali za svou práci prestižní světová ocenění, mezi nimi například Hoda Haddadi, Ali-Reza Goldouzian či Payman Rahimizadeh. Tento unikátní projekt shromažďuje poprvé na jednom místě nejlepší díla současných íránských umělců, díky nimž mohou být v jednotlivých ilustracích obdivovány a porovnávány jejich různé umělecké postupy, které vykazují jeden společný rys a tím je přímá či nepřímá návaznost na kulturní tradici staré Persie. Rukopis jednotlivých autorů je velmi různý, vyjadřují se rozličnými výtvarnými technikami, které často různě kombinují. Kromě perské tradice se v nich mísí i západní vlivy včetně moderních technologií, a to vše v tématech, jež prezentují tradiční perské příběhy staré tisíce let i ryze současnou íránskou literaturu pro děti. Ostatně íránská ilustrace již mnoho let boduje na světových ilustrátorských přehlídkách, např. mezinárodního Bienále ilustrací Bratislava (BIB).
Výstava byla již uvedena v Dánsku, Švédsku, Polsku a v loňském roce byla představena v české Plzni. Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě je tedy její pátou zastávkou na evropské půdě.
Výstava představuje návštěvníkům díla českých malířek a sochařek, které se v době, kdy to bylo především výsadou mužů, vydaly do „velkého světa“, do Paříže, aby zde, v Mekce všech umělců přelomu 19. a 20. století, načerpaly podněty pro svou tvorbu. Představena budou díla autorek tvořících v Paříži v prvních třech desetiletích 20. století. Pomineme –li známou průkopnici českého malířství Zdeňku Braunerovou, byla jednou z prvních i Marie Galimberti-Provázková, kterou ve dvacátých letech 20. století následovaly čerstvé absolventky Akademie výtvarných umění, malířky Věra Jičínská, Milada Marešová, Vlasta Vostřebalová – Fischerová, sochařky Mary Durasová či Marta Jirásková, nebo solitérní umělkyně Julie Winterová Mezerová, Linka Procházková či Božena Jelínková Jirásková. U všech jmenovaných umělkyň se jedná o díla jednoznačně kvalitativně vyvážená, srovnatelná s, v této době tvořícími mužskými protějšky a sledující nejprogresivější výtvarné styly své doby. Jejich dílo stálo povětšinou celá léta mimo uměleckohistorická bádání a až v poslední době je tento dluh napravován a jejich dílo je prezentováno veřejnosti.
|