|
Altán Klamovka, Praha 5
23. 5. - 16. 6. 2018
Tvorba Václava Magida balancuje na hraně umělecké praxe se silným teoretickým a kurátorským podtextem. Tyto dvě polohy se odrážejí i na jeho vzdělání. Magid prošel ateliéry na pražské AVU (prof. Zdeněk Beran a prof. Jiří David) a na UMPRUM (prof. K. Gebauer a prof. Jiří David). Svá studia však zakončil na humanitních oborech na FHS UK v Praze a na Filosofii na FF UK v Praze, kde v současnosti pokračuje na doktorském studiu. Dlouhodobě působí jako odborný asistent na Katedře teorií a dějin umění na brněnské FaVU VUT a jako vědecký pracovník na VVP AVU v Praze. Současně je však etablovaným umělcem a v letech 2010 a 2013 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Na výstavu do Galerie Altán Klamovka byl vyzván na základě jeho tvorby, která vychází z kreslířským a malířských technik uchopených postkonceptuálními tvůrčími postupy, ale také s ohledem na jeho teoretickou činnost. Pro Magidovu tvorbu je signifikantní ohledávání hranic výtvarného umění na pozadí zkoumání estetických prožitků. Nový cyklus kreseb pro výstavu „Záliv a jeskyně“ propojuje kresby s dalšími znakovými systémy. Ve výklenku galerie autor pracuje s odkazem na estetiku grotty, jejíž smyslem bylo v návštěvnících jak v historii, tak i v současnosti vyvolávat silné estetické prožitky. Tento fenomén umělých jeskyní se nejvíce objevuje v renezančních a barokních zahradách a své obliby se dočkal i době romantismu. Právě nedaleko neogotického Altánu Klamovka postaveného kolem roku 1820 se nachází starší Chrámek noci, který je romantizující a ve svých základech urývá jednu grottu. Okolí altánu je tak silně spojeno s historií 19. století s rodem Glam-Gallasů, kteří si zde v dnešním parku Klamovka vytvořili iluzi romantické zahrady anglického typu. Stejné období je spojeno s umělců krajináři putující krajinou a vyhledávající nové esteticky dokonalé horizonty. Václav Magid tak své dílo pro Altán Klamovka doplnil o sérii kreseb zachycující figury pozorující krajinné horizonty. Sérii kreseb poutníků tak lze číst i jako filosofickou esej bez nejasných vizuálních konkretizací.
Lenka Sýkorová, kurátorka výstavy
|
.gif)
