|
NG, Palác Kinských - 16. 5. - 2.0 9. 2018
Jiří Kolář: Úšklebek století
Národní galerie v Praze uspořádala v roce 2000 rozsáhlou retrospektivu Jiřího Koláře. Před několika lety se k jeho dílu vrátila ve Veletržním paláci znovu, a to výstavou Korespondáž, zaměřenou na jeho inspirativní komunikaci s mladou francouzskou adeptkou žurnalistiky Beatricí Bizot, probíhající v polovině 80. let. K výrazným osobnostem, jako je Jiří Kolář, je ovšem třeba vracet se stále znovu a hledat možnosti, jak pohled na ně zbavit stereotypů a jak prostřednictvím rozmanitých úhlů pohledu uchopit jejich mnohotvárné dílo. Výstava Jiří Kolář: Úšklebek století se zaměřuje na takový výběr Kolářových prací, který v propojení s jeho básnickým dílem naznačuje, jak neortodoxně dovedl Kolář umělecky formulovat svůj účastný komentář ke světu. Významnou součástí výstavy je Týdeník 1968, soubor šedesáti šesti doličných koláží mapujících dramatické události tohoto roku. Doplněn je dalšími cykly mnohdy neznámých prací, které ukazují, jak Kolář výtvarně otevřeně budoval od druhé poloviny čtyřicátých let až do sklonku života orbis pictus naší doby. Mezi vybranými díly jsou práce z Národní galerie v Praze, Musea Kampa, pozůstalosti Jiřího Koláře, Neues Museum Nürnberg i dalších soukromých sbírek.
Kurátorky: Marie Klimešová, Milena Kalinovská
NG, Veletržní palác - do 15. 7. 2018
Konec zlatých časů
Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze
V roce 2018 uplyne 100 let od úmrtí dvou významných osobností umění přelomu 19. a 20. století – Gustava Klimta (1862–1918) a Egona Schieleho (1890–1918). Ve sbírkách Národní galerie v Praze se nachází zásadní práce obou umělců – Klimtovy obrazy Panna a Vodní zámek, Schieleho plátna Těhotná žena a smrt, Zátiší s květinami, Mrtvé město a kresby Sedící akt a Sedící žena s pokrčenými koleny. Komorní výstava představí nejen Klimtův vliv na Egona Schieleho, který byl jeho žákem, historii jednotlivých děl, ale nově je také zasadí do kontextu tvorby jejich známých i dnes pozapomenutých současníků z vídeňské umělecké scény: Josefa Hoffmanna (1870–1956), Alfreda Kubina (1877–1959), Oskara Kokoschky (1886–1980), Emila Orlika (1870–1932), Carla Otto Czeschky (1878–1960) a Richarda Teschnera (1879–1948).
kurátoři: Otto M. Urban, Zuzana Novotná, Olga Uhrová a Petr Šámal
NG, Veletržní palác - do 23. 9. 2018
Koudelka: De-creazione
„Člověk není vševědoucím pánem zeměkoule, který si na ní smí beztrestně dělat, co ho napadne a co se mu právě z nějakých důvodů hodí.“ Václav Havel na konferenci Životní prostředí pro Evropu v roce 1991
Soubor fotografií s názvem De-creazione vytvořil fotograf Josef Koudelka pro první prezentaci Svatého stolce na 55. Bienále v Benátkách v roce 2013. Vatikánská muzea nabídla spolupráci kromě Josefa Koudelky také italské umělecké skupině Studio Azzurro a australskému malíři Lawrenci Carrollovi. Oslovení umělci měli ztvárnit tři témata inspirovaná knihou Genesis: Creazione, De-creazione a Ri-creazione, přičemž Josef Koudelka si vybral téma, kterému se intenzivně věnuje již tři desetiletí, a které dosud shrnul v patnácti publikovaných knihách zabývajících se zobrazením nevratných zásahů člověka do krajiny.
Jeho soubor De-creazione tvoří sekvence osmnácti fotografií, které se skládají z devíti velkých horizontálních panoramat (91 x 257 cm) a tří vertikálních triptychů (158 x 150 cm). Soubor zachycuje tři hlavní témata, které Josef Koudelka vybral k myšlence destrukce: zásahy času do lidské historie a životního prostředí, zemětřesení i jiné přírodní katastrofy nás ovlivňovaly po staletí; válečné konflikty, zdi a jiné bariéry, které stavíme, se stávají symboly strachu a nenávisti; a nakonec dva protikladné póly – příroda a industriální svět, které jsou v dlouhodobém konfliktu neméně bolestném a zhoubném. Koudelkova angažovanost nás skrze velkoformátové obrazy upozorňuje na nerovnováhu vztahu člověka a jeho prostředí a zároveň odhaluje lidský sklon k nikdy nekončící destrukci. „Stejně tak jako existuje zločin proti lidskosti, existuje i zločin proti krajině. Není důležité, čím je tento zločin obhajován, a jak je nazýván. Lidé se mohou bránit, ale krajina ne,“ říká Josef Koudelka.
Josef Koudelka by rád poděkoval všem, kteří se podíleli na tomto projektu: Cardinal Gianfranco Ravasi (prezident papežské rady pro kulturu), Antonio Paolucci, Micol Forti (Vatikánská muzea), Alessandra Mauro, Roberto Koch, Peter MacGill, Lauren Panzo (PACE/MacGill Gallery, New York), Lawrence Barth, Irena Šorfová.
K výstavě vychází publikace se všemi prezentovanými fotografiemi. Současně s touto výstavou probíhá retrospektivní výstava Koudelka: Návraty v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.
Koncepce: Josef Koudelka
Kurátorka: Irena Šorfová
|
.gif)
