|
Galéria Jána Koniarka, Kopplova vila, Zelený kríček 3, Trnava
8. 2. – 25. 3. 2018
„Bod ticha nulový uprostřed vnitřních chvění“
R. G. Lecomte Testament, Paříž, Gallimard 1995
Mezinárodní výstava představuje tvorbu umělců, kteří se odlišují malířskými přístupy. Vyznačují se různými myšlenkovými názory souvisejícími s jejich věkovou různorodostí a odlišnou národností. Ve své tvorbě se zabývají stejným nebo podobným tématem. Základním prvkem této výstavy je obraz a jeho výstavba, od klasických po alternativní nebo experimentální přístupy.
Dvě slova – Zrcadlo ticha – použitá pro název výstavy – se ztotožní a slouží jako výchozí bod pro obraz. Nahlížený předmět se setká se svým obrazem, ať je předmětem zkoumání cokoliv. Ticho vše spojuje a nabízí možnost zkoumat sebe sama v komunikaci se svým okolím (Sládková-Paštéková). Samotné pojetí zrcadla pro každého z umělců na sebe váže jiný význam. Už v mytologii se zrcadlo považovalo za magický předmět s pozitivními i negativními dopady, bylo určitým nositelem nebezpečí pro toho, kdo se do zrcadla díval. Pro někoho se zrcadlo stává dvojníkem, přítelem i nepřítelem a nabízí možnost lépe vnímat sám sebe či vytvořit určitý archetyp sama sebe, vzniká náš sebeobraz (Vilhelmová, Lorenc, Brožka). Zrcadlo však může nabízet pouhou iluzi viděného, které neustále plyne a mění se (Vichrová). Odraz v zrcadle se stává určitou recyklací, která ztrácí svojí původní schopnost reprezentace (Szalai). Zrcadlo ticha tak nabízí širokou škálu interpretací nejen pro výtvarníky samotné, ale i pro diváky.
Petr Brožka absolvoval po studiu na SPŠK Bechyně Fakultu výtvarných umění při VUT, atelier Intermedia prof. Petra Kvíčaly. Zaměřuje se převážně na multimediální tvorbu, fotografii a malbu. Jeho díla byla v poslední době prezentována na několika významných přehlídkách mladého umění. Je zastoupen v soukromých i veřejných sbírkách.
Josef Lorenc absolvoval SPŠK Bechyně a Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Zabývá se designem užité keramiky, realizacemi v architektuře, volnou keramickou plastikou a reliéfem, medailérstvím a příležitostně i sklářskou tvorbou. Od počátku osmdesátých let 20. století se zúčastňuje výstav doma i v zahraničí, kde je svými pracemi též zastoupen v řadě sbírek.
Dominika Sládková-Paštéková vystudovala po SŠUP v Bratislavě Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, ateliér alternativních technik prof. Adély Matasové. Pracuje zejména v oblastech malby, grafiky, volné plastiky a keramiky. Příležitostně se věnuje také ilustrátorské činnosti. Od devadesátých let 20. století vystavuje v Čechách i v zahraničí.
Daniel Szalai absolvoval po SŠUP v Bratislavě Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor textilní výtvarnictví prof. Bohuslav Felcmana. Kromě pedagogické činnosti se věnuje ve své tvorbě recyklování netradičních materiálů jako jsou například rentgenové snímky lidského těla a grafickému a textilnímu designu. Jeho díla se pravidelně objevují na významných výstavách na Slovensku i v zahraničí.
Petra Vichrová vystudovala PF v Hradci Králové a v Českých Budějovicích a poté Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana. V posledních letech se ve své tvorbě věnuje tématům, která se dotýkají vody, hlubin a deformacím odrážející se na vodní hladině, zpracovaných realistickou formou. Kromě vlastní tvorby vede privátní umělecký ateliér s výukou výtvarných kurzů pro děti a dospělé.
Lenka Vilhelmová studovala na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Ladislava Čepeláka. Ve své grafické i malířské tvorbě kombinuje klasické postupy s netradičními technikami, s chutí experimentuje a ráda svými pracemi vstupuje do prostoru. Je autorkou řady grafik, maleb, objektů a autorských knih prezentovaných na mnoha výstavách v Čechách a v zahraničí a je zastoupena svými díly v mnoha významných českých i zahraničních galeriích.
Zuzana Duchková - kurátorka výstavy
|
.gif)
