|
Falešné bankovky aneb od papíru k literatuře
Jiří Bernard Krtička
Lubomír Krupka: Falešné bankovky / Falschgeld. Knihu ilustracemi doprovodil,graficky upravil, ručně vysázel typem Gill sans extra bold Monotype, na ruční papír LMK vlastní výroby vytiskl, svázal a vlastním nákladem vydal Lubomír Krupka v Úvalech u Prahy roku 2017. Kniha vychází v bilinguální česko-německé mutaci s německým překladem od Hany Hadas. Formát 210x230 mm, náklad 17 výtisků.
K nesporným zákonům dobré knihy patří, že knižní ilustrace a stejně tak grafická úprava neuzurpují text, ale naopak se obsahem textu inspirují a respektují jej. Tvorba Lubomíra Krupky obě tyto zásady ctí a navíc k nim přidává pravidlo třetí, že charakter papíru, který je ručně vyroben vždy pouze protisk jediného knižního titulu, určitým způsobem evokuje námět textu. Vzpomeňme například melírovaný černý papír v knize Havran nebo cementově šedý papír ve vydání Hrabalových Pábitelů.
Zatímco u dosud vydaných knih to byl vždy námět textu, který inspiroval podobu ručního papíru, povídka Falešné bankovky je zcela výjimečná tím, že naopak podoba papíru určila její námět. Vzniku povídky předcházel nápad Lubomíra Krupky vytvořit ruční papír s příměsí tenkých proužků ze skartovaných bankovek. Námět knihy, vytištěné na takovém papíře, by se musel nějakým způsobem vztahovat k bankovkám. Po období marného hledání vhodného literárního textu si musel pan Krupka přiznat, že jedinou cestou k řešení vzniklého problému je napsat žádaný text sám.
Během lázeňského pobytu manželů Krupkových ve Velkých Losinách tak spatřila světlo světa povídka Falešné bankovky. Jejím tématem je zpověď rázovitého individualisty z Prášil, vyučeného na počátku 30. let v papírně Egerth a později zaměstnaného v papírně ve Vraném nad Vltavou. Ten se začátkem 50. let rozhodne, aby „převezl policajty“ a také sám sobě přilepšil, vyrobit falešné stokoruny. S pomocí přítele tiskaře, který mu vyleptá autotypické štočky, a především s pomocí vlastní erudice ve výrobě papíru dokáže svůj záměr dovést úspěšně k cíli.
Vypravěč vychází z přesvědčení, že pro úspěšné padělání bankovek je rozhodující kvalita papíru, která je důležitější než přesná optická shoda falza s originálem. Nikdo totiž nezkoumá detaily bankovky vizuálně, ale každý se orientuje především hmatem a sluchem – bankovku promne v prstech a očekává charakteristické zašustění. Tento důležitý postřeh dovoluje Krupkovi připoutat pozornost k napínavému ději, v jehož průběhu odhalí čtenáři některá tajemství papírenské technologie. Naopak pasáže textu, popisující postup a finesy výroby papíru, jsou organickou a funkční součástí vyprávěného příběhu.
Jak bylo řečeno, idea knihy se zrodila z nápadu na originální ruční papír. Lubomír Krupka se rozhodl promísit při výrobě papíru bílá bavlněná vlákna s tenkými barevnými proužky, vzniklými při skartaci starých bankovek. Když mu Česká národní banka s odvoláním na předpisy odmítla poskytnout požadovaný materiál, obrátil se na německou Deutsche Bundesbank, která mu obratem poslala dvě cihly slisovaných skartovaných eurobankovek. Rozpuštěním obou cihel ve vodě získal potřebné množství suroviny pro zamýšlený účel.
Pan Krupka nakonec vyrobil pro připravovanou knihu dva odlišné typy ručního papíru: papír s vysokou hustotou bankovkových proužků pro obálku a předsádky knihy a papír s nízkou hustotou proužků pro ručně šitý knižní blok s textem a ilustracemi. S tématem knihy souzní i její grafická úprava: ručně sázený text je uspořádán do pravidelných obdélníkových obrazců o velikosti bankovky.
Aby vznikající kniha zůstala dílem jediného autora, ujal se Lubomír Krupka také role ilustrátora. Pro výtvarný doprovod knihy zvolil již dříve vyzkoušený postup založený na typografické metodě. Postup spočívá na barevném otisku několika řádků ruční sazby, vícenásobně přetiskované za postupného úhlového pootáčení. Při použití šablony je výsledkem pravidelný geometrický obrazec, hustě pokrytý překrývajícími se otisky liter v několika vrstvách. Je snad zbytečné dodávat, že v případě recenzované povídky mají výsledné obrazce opět tvar a velikost bankovek.
Kniha o falešných bankovkách, vytištěná na papíře z fragmentů pravých skartovaných bankovek, je více než čtivou, vtipně napsanou povídkou a pozoruhodnou knižní kuriozitou. Je ojedinělým exemplářem dokonale autorského knižního výtvoru, ve kterém vše, počínaje sepsáním textu a výrobou ručního papíru, přes ilustraci a ruční sazbu, po tisk a knihařskou práci, je dílem jediného, vzácně talentovaného muže. A protože pan Krupka prohlásil, že nemá další literární ambice, je možné, že zůstane příkladem nejen ojedinělým, ale i jediným svého druhu…
Obr.: "Lubomír Krupka: Falešné bankovky - ruční papír ze skartovaných eurobankovek na obálce knihy".
|
.gif)
