Galerie Villa Pellé, Pelléova 10, Praha 6
21. listopadu 2016 - 22. ledna 2017
Výstava představí výběr z autorových citlivých ilustrací k více než dvou desítkám knih, které spojuje volně téma legend, mýtů, snů více než dvou desítkám knih, které spojuje volně téma legend, mýtů, snů i pohádek. Vznikly různými technikami, mají však společnou vnímavost k vnitřnímu světu příběhů, jejich autorů i čtenářů.
„Prostor mezi skutečností a snem, jejich vzájemné prostupování, se stává územím, které je Hískově tvorbě nejvlastnější,” vysvětluje kurátor výstavy Jan Rous a dodává dále: „Pojem ilustrace se také pro Híska nevyčerpává ve významu pouhého doprovodu textu obrazem, ale vstupuje hlouběji, za příběh - slovo illustró znamená zároveň osvětlení, objasnění, vynesení na světlo, tedy odkrytí významů nebo výklad.”
Mezi pozoruhodné práce Jana Híska, absolventa oboru knižní kultury a písma na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, patří ilustrace k Tolkienovu Hobitovi, jehož poetiku uchopil jinak než před ním Jiří Šalamoun, s větším důrazem na pohádkovou snovost. Autor ilustroval knihy básní a próz, pohádek a legend, ale i biblické Zjevení Janovo, započítává k nim i grafická alba, inspirovaná také texty Bible - v knihách Genesis a Jonáš. Současná výstava představuje Hískovu ilustrační tvorbu, ale ukazuje i k jeho volné tvorbě, ke grafice či k malbě, pracující se stejnými zdrojovými proudy imaginace, ikonografií i jinými výrazovými prostředky. V některých případech dokonce využívá pro ilustraci malbu: Loni vydaný pohádkový příběh Šťastného prince Oscara Wildea Hísek ilustruje cyklem obrazů, podobně postupoval i před osmi lety v knize islandských pověstí a pohádek Mrtvému nože netřeba, kde barevnost obrazů neobvykle zredukoval jenom na valéry černé a šedé.
Jan Hísek (1965) malíř, grafik, ilustrátor, umělec, jehož tvorba se sice odehrává stranou rychlých proměn a současného českého umění, patří však k němu svými hlubšími návaznostmi. Studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v atelieru knižní kultury a ilustrace u M. Hegara a J. Solpery uzavřel v roce 1991 ilustracemi k básním symbolistického básníka Jana Opolského Hadí král, které předjaly jeho tvůrčí dráhu.
V ilustracích více než dvaceti knih se před čtenářem otevírá snový svět pohádky, bájí a symbolů, které odkazují nejen k symbolismu básníka Opolského - na konci studia vznikly zároveň ilustrace k Tolkienově Hobitovi. Hískův snový svět odkazuje i k tvorbě F. Koblihy, J. Konůpka nebo Jana Zrzavého. Autorova imaginace má však zároveň blízko k některým, jen o něco málo starším současníkům, k Petrovi Niklovi nebo Jaroslavu Rónovi. Všichni zmiňovaní byli také ilustrátory: Jan Zrzavý ilustroval Máchu a Erbena, Zeyerovy orientální příběhy, Kobliha a Konůpek ilustrovali také Máchu a bezpočet dalších knih.
K imaginativnímu světu se ale obrací i Petr Nikl, vydávající své převážně básnivé pohádkové knihy v nakladatelství Meandre, kde vyšla i pohádková kniha Violy Fischerové s Hískovými ilustracemi, podobně jako výbor z básní Vítězslava Nezvala. Knihy a grafická alba inspirovaná biblickými tématy vyšly jako bibliofilie v nakladatelství Aulos.
V posledních letech u Jana Híska dominuje malba, která však vychází ze stejného podloží imaginace, snivosti a melancholie pohádky, jako jeho ilustrace.
Kurátor: PhDr. Jan Rous
Komentovaná prohlídka výstavy s autorem a s kurátorem Janem Rousem se koná 12. prosince od 18.00 hod.; autorská komentovaná prohlídka s Janem Hískem se uskuteční ještě v závěru výstavy 12. ledna 2017 od 18.00 hod.
|
.gif)
