|
Galerie Vltavín, Praha 1, Masarykovo nábřeží 36,
17. 2. - 18. 3. 2016
Obdivuji grafickou techniku litografie. Umožňuje umělcům reprodukovat věrně kresbu, pastel i obraz – pokud je umělec v této technice mistrem, a také rytinu či litografický lept. Barva pak patří ke kladům této techniky a záleží jen na umělci, jak pestrou paletu pro realizaci grafického listu zvolí. Taková je nabídka litografických dílen a je pochopitelné, že jsem poprvé do oficíny v Říční ulici č. 11, do starého nenápadného domu, ve kterém se tato reprodukční technika tiskne již od roku 1935, vstupoval v doprovodu akademického malíře Karla Oberthora se smíšenými pocity a zvědavost hrála prim.
Dílna! Veliká místnost s nátiskovými stroji, trochu hluku, pohyb velikých válců, před okny stolky, u některých skloněné postavy umělců kreslí na veliké kamenné desky. U mašiny tiskař Jaroslav Kraml, chlap s úzkými rty, trochu zamračený zvedal papíry s natištěnou barvou a ukládal je na vedlejší již potištěnou hromádku. Moc si nás nevšímal, a tak mě Karel Oberthor odvedl do zadní místnosti, kde byly uskladněny litografické kameny a v níž bývalý četník pan Novák s kartáčkem fousů pod nosem a ohmatanou lodičkou, brousil dva kameny; voda, jemný brusný prášek a krouživé pohyby kamenů, tak se pomalu odstraní staré kresby, kámen se dokonale zbrousí, aby byl zcela hladký a rovný. Pak teprve může přijít na stolek umělce, aby byl novu pokreslen. O patro výše, kde byl v té době sklad papírů a stolky pro práci umělců, se pohybovala taková tichá paní, neslyšně, trochu plaše; člověk měl pocit, jestli není jen dobrým duchem této litografické dílny. Proč ne, vždyť v tomto domě žili v minulosti bratři Čapkové a Karel zde napsal slavnou hru RUR. Takový dům přeci musí mít svého dobrého opatrovníka, který dbá, aby se tu nedělo nic nekalého, zákeřného a pobuřujícího.“Bierfesty“ a vánoční nadílky ovšem nejsou pohoršující, ba naopak a upevňují krásnou atmosféru i přátelství, která se v dílně během let vytvořila. Taková atmosféra panovala v roce 1965, kdy jsem poprvé přišel do té známé oficíny. V té době v dílně s radostí pracovali umělci významných jmen: Cyril Bouda tu nakreslil celou řadu svých poetických novoročenek i grafických listů, Josef Liesler uplatňoval svou výraznou barevnost a jeho surrealisticky laděné listy vždy znovu potěšily sběratele i milovníky umění. Nechyběl Kamil Lhoták, tiskla zde Ludmila Jiřincová a mnoho dalších významných osobností. Asketický a skoro aristokratický Emil Kotrba neúnavně kreslil pozvánky pro Kladrubský i jiné hřebčíny a Václav Fiala zpodobnil mnoho exotických námětů z cest, stejně jako Arne Naumann maloval lesní zákoutí a Karel Műller starou Prahu.
S přibývajícími léty se měnila skladba umělců a také se v dílně objevili noví tiskaři: Tomáš Svoboda, později Jiří Lípa a Jan Kejklíř. K jmenovaným umělcům přibyl František Gross se svými ostře ohraničenými technickými vynálezy, Jiří Šalamoun s kultivovaným a nenapodobitelným humorem, Jaroslav Šerých s grafickými listy, na nichž zachytil mystické náměty, či Olga Čechová s pohádkovými vílami a mistrně zjednodušenými kresbami zvířátek...(Z textu Karla Žižkovského)...více:
|
.gif)
