|
Muzeum Kampa,U Sovových mlýnů 2, Praha 1
27. 2. - 15. 5. 2016
Museum Kampa připravilo výstavu Karla Trinkewitze s cílem obeznámit českou společnost s výtvarným dílem výjimečné osobnosti básníka, žurnalisty a výtvarného umělce, jehož jméno u nás prozatím zůstává neznámé. Výstava se soustředí na Trinkewitzovy koláže, objekty i práce nesoucí se v duchu lettrismu a snaží se objasnit různorodost jeho přístupů k tvorbě.
Zakladatelka Musea Kampa Meda Mládková po celý svůj život sbírala umění vznikající za železnou oponou a podobně jako Trinkewitz byla oficiálním odpůrcem komunistického režimu. I proto se výstava zaměřuje nejen na tvorbu, ale i na samotnou osobnost autora, jenž byl v rámci akce Asanace po podpisu Charty 77 cílenou šikanou složkami Státní bezpečnosti donucen k odchodu do exilu.
Jak obsáhnout osobnost Karla Trinkewitze několika větami? Jen velmi obtížně. Obsedantní tvůrce, vetešník, básník, dopisovatel, aktivista, novinář, disident, signatář Charty 77, karikaturista a humorista, který byl fascinován písmem, jež se mu stalo fetišem. Ať už v obrazech, kolážích, provokativních dopisech a pohlednicích, které posílal Gustavu Husákovi či na prknech Umělecké besedy, kde předčítal své aforismy.
Na počátku Trinkewitzovy tvorby se nachází slovo a autorova nezměrná přitažlivost k jakékoli jeho podobě. Tištěné v novinách, psané, malované, vystřižené, složené a zase rozebrané, stojící ve větě i samostatné. Stěžejní metodou projevu se Trinkewitzovi stala koláž a to jak v literatuře, tak ve výtvarném umění. Mnohé z jeho prací se nesly v duchu tzv. lettrismu, ve kterém se písmo stává výchozím elementem produkce.
Jako umění se Trinkewitz snažil pojmout nejen výsledné obrazy a objekty, nýbrž celý svůj život. Pravidelná gymnastika, procházky, koupele, každý pohyb rukou při tvorbě, vše mělo být uměním. Uměním „žít život komponovaný jako umělecké dílo.“
Jako člověk, který si nade vše cenil svobodného projevu, se aktivně podílel na protirežimních akcích. Působil v okruhu experimentálních básníků okolo Jiřího Koláře a Josefa Hiršala. Stýkal se řadou disidentů a Václavu Havlovi posílal do věznice kolážované pohlednice s protistátní tematikou. Byl pod neustálým hledáčkem Státní bezpečnosti a po podpisu Charty 77 u profesora Jana Patočky byl vybrán STB jako adept vhodný pro tzv. Akci Asanace. Během té měli být méně známí disidenti, kteří nezpůsobí takový rozruch a mediální reakci v zahraničí, donuceni k opuštění Československa provázené ztrátou občanství. Trinkewitz se tak v roce 1979 stal exulantem a svůj nový domov našel v německém Hamburku, kde navázal spolupráci s exilovým i německým tiskem. Museum Kampa se tak výstavou Karel TrinkeWitz, snaží představit výběr z díla tohoto česko- německého básníka a výtvarníka, který u nás prozatím zůstává širší veřejnosti neznámý. Návštěvníci si mohou prohlédnout raná díla vycházející ze surrealismu, asambláže a koláže, jež mají být poctami velkým osobnostem, jako byli Andy Warhol, Marcel Duchamp či Yves Klein, či abstraktně geometrické obrazy, které vystavoval s Klubem konkretistů.
Klára Burianová, kurátorka výstavy
(Z tiskové zprávy Muzea Kampa)
Obr. nahoře: K. Trinkewitz, Visuelles Gedicht Rio / Vizuální báseň Rio (1965), koláž, karton; © Galerie Maldoror Praha
Fotografie Josefa Spurného z výstavy:
  
  
|
.gif)
