Galerie umění Karlovy Vary, Goethova stezka 6
4. 2. - 27. 3. 2016
Karlovarská galerii umění jako první letošní výstavu přichystala návštěvníkům pozoruhodnou přehlídku malířské, grafické a kreslířské tvorby Jiřího Johna (1923-1972).
John náležel k čelným umělcům generace, která vstoupila na českou uměleckou scénu po 2. světové válce a byla jednou z hybných sil obrodného procesu v naší společnosti, jenž začal na sklonku padesátých let a vyvrcholil takzvaným pražským jarem 1968. Ve druhé polovině padesátých let, po ukončení studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Josefa Kaplického, vytvořil John spolu s přítelem Václavem Boštíkem památník židovských obětí nacismu v Pinkasově synagoze v Praze, který patří k nejpozoruhodnějším dílům tohoto druhu v Evropě (fotografie realizace je součástí výstavy). V roce 1960 se Jiří John stal spolu se svou ženou Adrienou Šimotovou členem umělecké skupiny UB 12, kde se sdružili umělci, z nichž někteří – kromě Johna a Šimotové zejména Boštík, Kolíbal, Janoušek a Kučerová – se později proslavili i v cizině. John byl z nich v zahraničí známý a vysoce oceňovaný nejdříve, hlavně za svou grafiku: hodnotili ho tam jako „jednoho z nejlepších rytců naší doby”. Přitom byl velmi skromný, nenápadný a tichý a svou tichost vnášel i do svých obrazů.
Jako jeden z našich nejosobitějších básníků přírody byl spřízněncem Josefa Šímy, kterého obdivoval a jímž byl obdivován. Jeho nejpříznačnější obrazy přírody nejsou krajiny v obvyklém smyslu toho slova, ale úzké výřezy země, pod jejíž povrch se nořil vnitřním zrakem sledujícím tam harmonické soužití světa nerostů a světa rostlin. Jsou to vlastně zátiší tvořená přírodními elementy, jako jsou krystaly a semena rostlin, v nichž paprsky slunce v předjaří probouzejí nový život. To všechno John zobrazoval prostředky ryze výtvarnými, v grafice hlavně jemnou šrafurou a v malbě barevnou hmotou, kterou rozmanitě formoval rukopisem připomínajícím rukopis modeléra. V tom dosáhl mimořádného mistrovství, a stejně mimořádné bylo jeho umění koloristické, s nímž činil i z černě, šedi a běli plnohodnotné barvy. Také svoje šrafury odstiňoval s citem koloristy. Ke konci života čím dále víc kreslil, a kreslené ilustrace Tomanovy básnické sbírky Měsíce a Halasovy prózy Já se tam vrátím (vystavené rovněž v karlovarské galerii) jsou jedním z vrcholů jeho tvorby. Jsou bohužel i jejím závěrem: když John roku 1972 zemřel, nebylo mu ještě padesát. České moderní výtvarnictví tak přišlo o osobnost umělecky i lidsky nejvzácnější.
Karlovarskou výstavu připravil Jaromír Zemina, Johnův blízký přítel a autor monografie z roku 1988. Početný soubor obrazů, grafických listů a kreseb tvoří díla z galerií z celé republiky a také ze soukromých sbírek. Výstava představí nejen reprezentativní průřez tvorbou, její koncepce srovnává také obsahové a výrazové analogie v malbách a grafikách, příp. kresbách. Výstavu doprovází katalog a také projekce připomínající Johnovy předchozí výstavy, život a dílo.
Obr: Jiří John, 1961, GU Karlovy Vary; © GU KV
|
.gif)
