Christie´s Londýn, King Street, Spojené království
3. prosince 2014
Francisco de Goya y Lucientes, Býci z Bordeaux (D. 286-289; H. 283-286),
kompletní soubor čtyř litografií, 1825, na velínovém papíře, s vodoznakem 83 na jednom archu, z edice sta grafických listů, které vytiskl Gaulon, Bordeaux, 1825, 441 x 560 mm.
Položka č. 112 byla vydražena za £ 350,500, vyvolávací cena: £ 300,000 - £ 500,000.
Téměř deset let po Tauromachii, kdy bylo Goyovi již bezmála osmdesát let a žil v exilu v Bordeaux, se ještě jednou vrátil k tématu býčích zápasů. V roce 1825 vytvořil soubor čtyř velkoformátových scén býčích zápasů s názvem Býci z Bordeaux, tentokrát v technice litografie. Tato technika byla objevena v roce 1798 v Německu jako alternativa knihtisku a používala se jako levnější způsob pro reprodukování notových záznamů. V následujícím desetiletí získala grafická technika litografie uznání v Anglii, Francii a Španělsku, a to především pro své komerční využití (viz položka č. 113 jako důležitá výjimka).
Až do té doby vzniklo v této technice jen velmi málo významných děl a nikdo před Goyou nedokázal rozpoznat pravý potenciál techniky litografie. Litografie s sebou přinesla tvůrčí osvobození: kresba pastelem na litografický kámen, tvorba kompozice a matrice se staly jedinou součástí procesu tvorby. Již nebylo nutné používat další techniky, jakými byly lept a akvatinta v Tauromachii, aby umělec dokázal vytisknout linie a plochy. Jeden mladší španělský umělec Antonio Brugada řekl Goyovu životopisci Laurentu Matheronovi, jakým způsobem Goya pracoval na Býcích z Bordeaux:
„Umělec tvořil své litografie na malířském stojanu, kdy kámen umístil jako plátno. Zacházel s pastelem jako se štětcem, ale nikdy si je neostrouhal. Zůstával stát, přecházel po ateliéru sem a tam a v každém okamžiku posuzoval vzniklý účinek. Obvykle pokryl celý kámen v rovnoměrném šedém odstínu a potom odstranil ty plochy, které měly zůstat světlé a proškrabané… Pastel se vrátil zpět do hry, aby posílil stíny a akcenty a aby podtrhl postavy a dodal pocit pohybu…“ (cit in: Mark P. McDonald, Od renesance ke Goyovi - Grafiky a kresby ze Španělska, Londýn 2012, s. 268)
To ale pravděpodobně není způsob, jakým Goya pracoval - většinu povrchu kamene ponechával v čistých tónech, přesto jsou zde patrné mnohé škrábance a retuše, čímž je účinek ještě tvrdší a důraznější, a dokonce více karikaturní než u techniky leptu. Nikde v Goyově grafickém díle nenajdeme tak zřetelné stopy virtuózního kreslířského umění - jeho schopnost vytvářet scény překypující životem, pohybem a emocemi. Přestože technika litografie byla v té době ještě na počátku svého vývoje, grafický list Býci z Bordeaux ve své bezprostřednosti, spontánnosti a pochopení techniky nejenže překonává vše, co bylo do té doby vytvořeno, ale je často považován za nejlepší litografii, která kdy vznikla.
Ruprecht Falcký, vévoda z Cumberlandu (1619-1682), Velký popravčí s hlavou Jana Křtitele (Andresen 6; Chaloner Smith 2; Hind 3; Holl. 14), mezzotinta v kombinaci s technikou rytiny, 1658, 635 x 443 mm.
Položka č. 81 byla vydražena za £ 326,500, vyvolávací cena: £ 100,000 - £ 150,000.
Rembrandt Harmensz. van Rijn, Představení v chrámu (B., Holl. 50; H. 279; New Holl. 285), lept v kombinaci se suchou jehlou, asi 1654, na ručním papíře, bez vodoznaku, 218 x 171 mm.
Položka č. 69 byla vydražena za £ 140,500, vyvolávací cena: £ 100,000 - £ 150,000.
Obr.:© Christie´s
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
|
.gif)
