|
 Umělec, vila a bazén
Význam a efektivita uměleckého vzdělání v současném českém výtvarném umění
AUTOŘI: Alena Bartková, Barbora Johansson Pivoňková, Zdenka Švadlenková
Fotografie: Jan Slavík a další
Design: Markéta Steinert, Marek Šilpoch
ISBN 978-80-260-5843-4
Projekt NAD ČAROU
© 2014 PageFive
Umělec, vila a bazén
10. 5. a 22. 5. 2014 se v pražském Centru současného umění DOX křtilo. Komplexní projekt Nad čarou vyvrcholil kromě výstavy i vydáním publikace Umělec, vila a bazén. Proč dva křty? 22. 5. byla k této obsáhlé, téměř pětisetstránkové publikaci zipem připnuta druhá část knihy - katalog ke zmíněné výstavě Nad čarou – Jednosměrná zpátky. Autorky Barbora J. Pivoňková, Alena Bartková a Zdeňka Švadlenková tímto symbolickým gestem mimo jiné završily šestiletou tradici výstav Pod čarou, jež představovaly práce studentů, kteří neuspěli při přijímacím řízení na vysokou uměleckou školu, studentů, kteří skončili pod čarou. (více o projektu na www.projektnadcarou.cz)
Samotná kniha je koncipována jako soubor výpovědí osobností, „které se aktivně účastní dění na současné české umělecké scéně a svým názorem chtěly přispět k debatě o vysokém uměleckém vzdělávání…“. Výzvu autorek přijalo na padesát osobností české umělecké scény. Tento poměrně vysoký počet příspěvků jen potvrzuje, že stěžejní téma knihy „význam a efektivita uměleckého vzdělávání v současném českém výtvarném umění“ je velmi aktuální.
Prvních sto stran patří úvahám účastníků předešlých ročníků výstav Pod čarou a jejich organizátorkám, v další části se setkáváme s názory a postoji umělců – bývalých studentů, pedagogů, teoretiků umění, kurátorů, galeristů, ale i sběratelů umění, či majitelů společností, ve kterých absolventi nacházejí po škole uplatnění. Již tento široký výčet rolí napovídá, že se v knize setkávají rozlišné, někdy i protikladné úhly pohledu, které však utvářejí ucelený obraz současné situace v této oblasti. Zaznívají zde otázky typu: „Jaká je role vysokých uměleckých škol? Patří termín ‚uplatnění na trhu práce‘ do slovníku VUŠ? Jakou úlohu by v dnešní době měl plnit umělec?“ a neopomenutelná - „Měl by mít umělec vilu a bazén?“ – metaforická otázka, která naráží na problematiku trhu s uměním a přináší velmi rozlišné odpovědi.
Oslovení sami volili, zda chtějí přispět formou eseje či rozhovorem. V publikaci se tak objevují osobní příběhy jako v případě umělkyň Kláry Žán Valentové či Kateřiny Šedé, skypový rozhovor mezi vedoucím ateliéru intermediální konfrontace (VŠUP) Jiřím Davidem a jeho asistentem Milanem Salákem, metaforický příběh umělce Romana Týce, až manažersky věcná analýza fungování uměleckých fakult a VUŠ děkana FaVU VUT Milana Housera, kritická reflexe chování absolventů uměleckých škol personální ředitelky nakladatelství v podání Anny – Marie Nedomy či komparace uměleckého provozu u nás a v zahraničí v odpovědích kurátorů Kariny Pfeiffer Kottové (MeetFactory) či Jaroslava Anděla (DOX).
Ač je v publikaci koncentrováno velké množství odborníků v oblasti umění a uměleckého vzdělávání, je určena pro široké spektrum čtenářů. Přináší velmi cenné informace studentům středních uměleckých škol, laické veřejnosti se zájmem o umění, může podněcovat (sebe)reflexi pedagogů v oblasti umění a současně otevírá pole pro diskusi o zásadních tématech uměleckého školství.
Autorky v knize nefigurují jako arbitři či komentátorky výpovědí. Jejich role je obdivuhodně skromná avšak náročná: přinést co nejautentičtější zprávu o současné situaci v českém uměleckém vzdělávání a provozu. To by se nepodařilo bez houževnatého týmu mladých lidí, který se vytvořil kolem iniciátorky celého projektu Barbory J. Pivoňkové, jejíž příběh je příkladem toho, že začít pod čarou vás mnohdy přivede dál, než komfort přijatých napoprvé.
Graficky publikaci pojednali Marek Šilpoch a Markéta Steinert, kteří vytvořili velmi zdařilý netypický vizuál, poutající pozornost svým formátem, barevností a prvkem zipu spojujícího knihu s katalogem. Kreativní forma tedy nezůstala nic dlužna obsahu. Fotograficky knihu doprovodil převážně Jan Slavík.
Odepínací katalog k výstavě Nad čarou – jednosměrná zpátky obsahuje ukázky čtyř prací každého z devíti vystavujících, které jsou opatřeny jejich doprovodnými komentáři. Koncepci výstavy zde objasňuje kurátorka Tereza Jindrová a svou úvahou nad tématem uměleckého vzdělávání přispěl i ředitel Centra současného umění DOX Leoš Válka. V závěru katalogu pak nalezneme fotografie z vernisáže.
Publikaci vydalo mladé knihkupectví a vydavatelství Page Five.
Odborná supervize knihy: Radek Wohlmuth, Veronika Hudečková a Evžen Šimera
Svým názorem na stav současného uměleckého vzdělávání do publikace přispěli:
Richard Adam, Jaroslav Anděl, Michal Cimala, Viktor Čech, Ladislav Daniel, Jiří David, Milan Dočkal, Martin Dostál, Petr Dub, Epos 257, Kristina Fišerová, Martin Fryč, Marie Fulková, Michael Gabriel, Michael Hauser, Patrik Hábl, Jan Hladil, Ludvík Hlaváček, Terezie Honsová, Milan Houser, Zdeněk Hůla, Martin Janecký, Vít Janeček, Jana Kománková, Karina Pfeiffer Kottová, Krištof Kintera, Markéta Kinterová, Olo Křížová, Lenka Lindaurová, Jiří Machalický, Felicien Mangold, Tomáš Medek, Pavlína Morganová, Aleš Najbrt, Anna-Marie Nedoma, Eva Neumannová, Michal Novotný, Miroslav Paulíček, Michal Pěchouček, Josef Pleskot, Jiří Pospíšil, Petra Ptáčková, Michael Rittstein, Martin Routa, Milan Salák, Jan Slavík, Jindřich Smetana, Jakub Spurný, Vladimír Strejček, Petr Šec, Kateřina Šedá, Evžen Šimera, Lenka Šindelářová, Roman Týc, Otto M. Urban, Klára Žán Valentová, Jaroslav Vančát, Pavel Vančát, Tomáš Vaněk, Robert Vano, Vojtěch Žák
Publikace je k dostání v knihkupectvích Page Five na adresách Veverkova 5, Praha 7, v Tančícím domě, Jiráskovo náměstí 1981/6, Praha 2 nebo na www.pagefive.com/buy/
Autor recenze: Zdenka Špidlová
Mgr. Zdenka Špidlová je doktorandkou katedry výtvarné výchovy PedF UK v Praze a vyučující výtvarné výchovy na ZŠ Korunovační Praha. Působí také v obecně prospěšné organizaci Společnost pro kreativitu ve vzdělávání a v obecně prospěšné společnosti EDUin.
|
.gif)
