  
Christie´s Londýn, King Street, Londýn, Spojené Království
6. prosince 2012
William Blake (1757-1827), Henoch (Binyon 136; Bindman 413; Essick XV 1B), litografie, 1806/07, na velínovém papíře, jeden z pouhých čtyř známých výtisků, na zadní straně nápis hnědým inkoustem, 238 x 331 mm; Položka č. 96 byla vydražena za 205,250 GBP, vyvolávací cena: 100,000 - 150,000 GBP. (Obr. vlevo)
V dějinách grafického umění se na počátku 19. století objevil pozoruhodný moment prvních krůčků ve vývoji a použití litografie. Tato práce je Blakeovou první a jedinou známou litografií, kterou můžeme s určitostí datovat do doby, kdy Alois Senefelder a jeho žáci tuto techniku poprvé představili anglické veřejnosti; Existují ale také ohlasy, které pochybují o tom, jakým způsobem mohl Blake získat znalosti této techniky.
V roce 1800 si Senefelder nechal v Londýně patentovat techniku litografie pod názvem polyautografie, svou licenci prodal Philippu Andremu, jenž ji v roce 1805 popsal Georgi Jacobu Vollweilerovi. Aby vyvolal zájem o novou technologii, vydal Volweiler oběžník, vyzývající amatéry vyzkoušet si na vlastní kůži novou uměleckou techniku; dále nabízel pokyny a materiály spolu s litografickými kameny na úvěr za přijatelnou cenu. Ačkoliv to nelze prokázat, není nerozumné předpokládat, že se Blake seznámil s litografií díky Vollweilerovi právě v této době.
Na zadní straně grafického listu můžeme zahlédnout poznámku, kterou napsal George Cumberland (1754-1848), Blakeův celoživotní zastánce a důvěrník, popisující Blakeovu unikátní metodu litografie:
„Jemnozrnný vápenec – je blok
pokreslený inkoustem složeného z asfaltu rozpuštěného za sucha [?]
ve lněném oleji – za přidání jemného benátského Tripoli a prachu Rotten Stone.
Nechal je uschnout. V suchém stavu kámen nasákl vodou a
byl rozestřen doširoka na jemném vápenci, a [vytřen] do velmi tenké vrstvy
nejlepší tiskařův inkoust a tisk z bloku -
od Blakea.“
Text odhaluje Blakeův výstřední přístup k této technice. Místo použití litografických pastelů a tuše využíval směs asfaltu, lněného oleje a jemně mletého vápence; namaloval své návrhy na jemnozrnný vápenec, který byl nalezen v těsné blízkosti Bathu. Zdá se, že Blake vynechal arabskou gumu, klíčový chemický prvek v litografickém procesu. Oblast kamene s vlastním obrazem vstřebala mastný inkoust a odpuzovala vodu, což usnadnilo opakovaný tisk konzistentních vyobrazení.
Essick podotýká, že je nepravděpodobné, že zastánci nového umění litografie schválili odchylku od běžných litografických postupů, na které měli patent, a to spolu v relativní Blakeově anonymitě.
Litografie líčí Henocha, mystickou postavu z hebrejského Písma, který „chodil s Bohem“ a nezemřel. Podle raně křesťanských a židovských teologů se mu připisuje vynález písma; Henoch je představován jako postava osvětlená světlem z nebes, Otec umění, bývá obklopen postavami, představujícími Poezii, Malířství a Hudbu, a duchem Proroctví a Inspirace. Hrozny vinné révy se pnou po okrajích grafického listu jako metafora tvůrčí plodnosti.
Rembrandt Harmensz. van Rijn (1606-1669), Krajina se třemi … chalupami podél cesty (B., Holl. 217; H. 246), lept se suchou jehlou, 1650, vodoznak Strasbourg Lily (Hinterding E.a.a), 162 x 206 mm; Položka č. 80 byla vydražena za 169,250 GBP, vyvolávací cena: 50,000 - 70,000 GBP. (Obr. vpravo)
Albrecht Dürer (1471-1528), Svatý Eustace (B. 57; M., Holl. 60; S. M. S. 32), rytina, circa 1501, vodoznak High Crown (M. 20), 362 x 263 mm; Položka č. 14 byla vydražena za 103,250 GBP, vyvolávací cena: 80,000 - 120,000 GBP. (Obr. uprostřed)
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
Obr. © Christie´s
|
.gif)
