  
Sotheby´s Londýn, 34-35 New Bond Street, Londýn, Spojené království
10. července 2012
ADLER PAPYRI, ARCHIV DOKUMENTŮ V ŘEČTINĚ A DÉMOTICKÉM JAZYCE, NA PAPYRU [EGYPT (GEBELEIN), 134-89 PŘ.N.L.]
padesát tři samostatných listů, největší o rozměrech 560 x 210 mm, obsahuje dvacet tři listů řeckou diplomatickou kurzivou (7 kompletních, 15 téměř kompletních a 1 fragment), 5 listů si zachovalo pozůstatky hliněných pečetí (2 částečně odlepeny); (b) třicet v démotickém písmu v ptolemaiské diplomatické kurzivě (1 kompletní, 13 téměř kompletních a 16 fragmentů);
Položka č. 2 byla vydražena za 457,250 GBP, vyvolávací cena: 150,000 - 200,000 GBP. (Obr. vlevo)
Toto je Horův archiv, syna Nechoutese (v démotických textech: Hor, syn Nekhotfa) a jeho blízké rodiny, která vzešla z „Peršanů z pouště“ - žoldáků ve službách ptolemaiských faraonů, pocházejících z „Peršanů achaimenovského a helenistického období,“ [kdy uzavírali smíšená manželství s]… egyptskými vojáky, členy řecko-egyptských kmenů, Araby, Núbijci, Libyjci a židy.“ (Adler Papyri, s.3.) Nabízejí pozoruhodný osobní portrét muže, který žil století a půl před narozením Ježíše Krista. Horus se pravděpodobně narodil roku 140 př.n.l. v Syrene poblíž Elephatine. Je popsán v řeckých dokumentech jako „středně vysoký“ s „medově zbarvenými, kudrnatými vlasy“, s „podlouhlou tváří“ a „rovným nosem“ a s „propíchnutým levým uchem.“ V období thébského povstání v roce 186 př.n.l. byl členem vojenské posádky se sídlem v blízkosti Gebeleinu, na konci života odešel do ústraní a oddal se svým statkům a duchovní odpovědnosti; sám sebe líčil jako „služebníka boha Harsemthea.“
Řecké dokumenty detailně popisují Horovo nabytí pozemků v oblasti Pathyris, součástí jsou i rané realitní záznamy. Mnoho z démotických dokumentů si zachovali barevnost; jeden záznam o přístupu k důležitým vinicím a dalším pozemkům v nedalekém Crocodilopolis. Démotická část archivu také zahrnovala doklady o členech rodiny, integrovaných do regionu, o manželských smlouvách a svatbách konaných v letech 92 a 97-96 př.n.l.
Adler zjistil, že židovská obec zachovala úvěry zde vykázaných, které byly vytvořeny v „plném souladu“ s knihou Exodus 22:24 a Deuteronomium 15:1-7 a 23:20 („Adler Papyri“, s.15-16, a Adler Papyri, s.5-6), a navrhl, že Horus a jeho rodina může být částečně židovského nebo křesťanského původu, protože žili mezi Židy v helénistickém Egyptě, a rozhodl se následovat židovské zákony, „jelikož jsou dobré pro všechny.“ Adlerův názor se setkal s kritikou (srov. Tscherikower, „Židovské vlivy“), ale také s obranou (srov. Heichelheim, tamtéž); ten uvádí, že je „pravděpodobné, že Horus a jeho rodina neznali judaismus ani Septuaginta.“
Několik dalších archivů se zachovalo od dob starověkého Egypta, ale jako Zenon papyri (ze starobylé Philadelphie, v polovině třetího století př.n.l.) a Dryton papyri (nalezeny v Thébách, 2. století př.n.l.), téměř všechny byly rozprášeny díky trhům se starožitnostmi v devatenáctém a na počátku dvacátého století a jsou rozptýleny mezi muzejní sbírky ve Spojených státech, Evropě a Egyptě. Adler sám zaznamenal do archivu, že „taková sbírka… nebyla, budete možná souhlasit, nalezena v žádné veřejné knihovně.“ („The Adler Papyri“, s.19.) Se stávajícím vývozním omezením z Egypta pro takový materiál je nepravděpodobné, že by se mohl jiný papyrus objevit na mezinárodním trhu.
ALDHELM, DE LAUDE VIRGINITATIS, KE CHVÁLE PANENSTVÍ, V LATINĚ, V OSTROVNÍ SOUTHUMBRIAN MINUSKULE, ILUMINOVANÝ RUKOPIS NA PERGAMENU [JIŽNÍ ANGLIE (ASI GLASTONBURY NEBO WORCESTER), CCA. 800].
Každý list o rozměrech 180 x 135 mm, v jednom sloupci, 22 řádků v černém inkoustu, krásná a raná Insular Southumbrian minuscule, initialy a jednoduché značení odstavců v červené barvě (nyní zoxidované do stříbra), s malým množstvím oprav, 17 drobných glos v anglosasštině (datované do poloviny desátého století), přeložená slova v hlavním textu, jedna velká společná iniciála 'gl' („gloriosas itidem ...“), v červené a zlaceném safiánu.
Položka č. 26 byla vydražena za 337,250 GBP, vyvolávací cena: 300,000 - 500,000 GBP. (Obr. vpravo)
„WYMAN FRAGMENT“, BIBLE, PAVLOVY LISTY ŘÍMANŮM, V ŘEČTINĚ, RUKOPIS NA PERGAMENU [EGYPT (ASI OBLAST FUSTÂT), KONEC TŘETÍHO STOLETÍ].
Fragment, 85 x 111 mm, část ze 14 řádků, v malé pozdně klasické řecké unciále bez dělení slov, horní okraj asi 16 mm široký, boční okraj 22 mm široký, jen tři řádky neporušené, zbytek textu ztracen, na zadní straně text vybledlý a špatně čitelný, za sklem.
Položka č. 3 byla vydražena za 301,250 GBP, vyvolávací cena: 150,000 - 200,000 GBP. (Obr. uprostřed)
Obr.: © Sotheby´s
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
|
.gif)
