Christie´s Londýn, King Street, Londýn, Spojené království
21. června 2012
Egon Schiele (1890-1918), Liegender Akt (Ležící akt), 1918, tužka a uhel na papíře, se signaturou a datem „EGON SCHIELE 1918“ (dole uprostřed), 46,6 x 29,5 cm; Položka č. 188 byla vydražena za 289,250 GBP, vyvolávací cena: 120,000 - 180,000 GBP. (obr. vlevo)
Liegender Akt, vytvořený v roce 1918, je dílem Schieleho nejvyzrálejšího stylu, který používá silné tahy tužkou a hladké, plynulé a dominantní linie, postrádající nervní intenzitu a expresionistický zápal jeho raných prací, aby zprostředkoval úplný a přesvědčivý obraz ženského aktu. Od roku 1916 Schiele postupně zkultivoval svůj fantastický dar kreslíře do stále jednoduššího a klasičtějšího stylu. Zpočátku si osvojil kresbu tlustým černým krayonem, který odstranil pavoučí linii a neurotické, horečnaté vyjádření jeho skvělých raných kreseb, a později jej nahradil stejně přímým použitím černého uhlu. V dílech jako Liegender Akt z roku 1918 se Schiele vrátil ještě jednou k tužce, i když používal tlustší a přímější nástroj, s nímž, jak můžeme vidět, rozvinul téměř zázračnou schopnost, podobně jako Matisse, definovat jednoduchý plynulý obrys, objem a konturu lidského těla.
Zjemnění ve svém stylu doprovází vnitřní přístup Schieleho k aktu, od roku 1916 stále rafinovanější. Na rozdíl od dřívějších psychologicky zaměřených, sexuálně fixovaných, neurotických a podvyživených aktů zachycujících děti z ulice, prostitutky a další příležitostné modely - všechny často provedené v morbidních podzimních barvách „živého-mrtvého“ stavu melancholie - inklinují pozdější akty více ke komplexní, holistické představě o zdravé lidské postavě. Jedním z hlavních důvodů je to, že po jeho sňatku s Edith Harmsovou v roce 1915 a jeho rostoucím uznání a stabilizaci finančních poměrů byl Schiele schopen už v roce 1917 zaměstnávat profesionální modely, kromě Edith a její sestry Adele. Vedle zdravější fyziognomie těchto modelů se Schiele zajímal také o vyobrazení žen jako úplné bytosti. Na rozdíl od svých starších anonymních chudinek, které často zachycoval jako křehké lidské nádoby, která uzavírají prudkou a prapůvodní sexuální energii, zpodobňuje nyní Schiele ženské akty v méně erotickém a citlivějším, téměř posvátném způsobu. Mnoho z pozdějších rozměrných kreseb líčí ženskou postavu jako holistickou a téměř mystickou bytost. Mateřská, plodná a tajemná ve své jemné a rafinovanější sexualitě jsou tato tlumenější zobrazení erotické ženy přesvědčivé ve své přirozenosti a v magickém způsobu vyobrazení; jedná se často o formování těla, jedinečný a individuální charakter nebo osobnost.
Tyto vlastnosti souvisejí hodně s Schieleho domácí situací. Díky jeho šťastnému manželství s Edith mizely ze Schieleho tvorby nervozita a agresivita. V době, kdy Schiele vytvořil Liegender Akt, nebyl umělec jen v rozkvětu svého života, ale také se poprvé těšil až dosud nevídanému úspěchu. V únoru roku 1918 zemřel ve Vídni Gustav Klimt, Schieleho bývalý učitel a přední rakouský umělec, na španělskou chřipku, která zachvátila Evropu. V nepřítomnosti Kokoschky, jenž ležel zraněn v Drážďanech, se Schiele najednou stal vůdčí osobností vídeňské umělecké scény. Jako by chtěli zdůraznit tento nový stav, pozvala Vídeňská secese Schieleho jako hlavního účastníka čtyřicáté deváté výroční výstavy. Schiele navrhl plakát pro tuto výstavu a vystavil zde devatenáct maleb a dvacet devět kreseb. Také přijímal nadšené kritiky poprvé ve svém životě a mnoho z jeho obrazů bylo prodáno. Tato prosperita, spojená s jeho rodinným štěstím, se ještě zvýšila, když Edith oznámila své těhotenství. Všechny tyto události zřejmě sehrály svou roli v dozrání a zklidnění Schieleho stylu, které se uskutečnilo v roce 1918. Proměna stylu ale neměla dlouhého trvání: v říjnu zemřela Edith Schiele na španělskou chřipku, byla v šestém měsíci těhotenství; tři dny poté podlehl stejné nemoci i Schiele. O měsíc později se rozpadlo Rakousko-Uhersko. Tyto poslední kresby, které Schiele vytvořil v roce 1918, vznikly v relativně šťastném období, proto můžeme říct, že označují konec jedné éry.
Joan Miró (1893-1983), Malba (Návrh pro přebal Alba 19), 2. srpna 1963, olej, pastel, tužka, se signaturou „Miró“ (vlevo dole); s datem „2/8/63“ (vpravo dole), 69 x 54,5 cm; Položka č. 147 byla vydražena za 265,250 GBP, vyvolávací cena: 100,000 - 150,000 GBP. (Obr. uprostřed)
Joan Miró (1893-1983), Femme dans la nuit, 21. listopadu 1966, olej na papíře, připevněn na plátno, se signaturou „Miró“ (vlevo dole); s datem, signaturou a názvem „Miró 21/XI/66 femme dans la nuit“ (na zadní straně), 91 x 75,5 cm; Položka č. 148 byla vydražena za 241,250 GBP, vyvolávací cena: 200,000 - 300,000 GBP. (Obr. vpravo)
Obr.© Christie´s
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
|