 .jpg) 
Christie´s Londýn, King Street, Londýn, Spojené království
20. června 2012
Pablo Picasso (1881-1973), Le repas frugal (Skromné jídlo), lept, na velínovém papíře Arches, jeden z mála tisků z roku 1904/5, se signaturou v tužce a datem a věnováním v černém inkoustu: „A mi amigo Casanovas Picasso Paris Diciembre 1904“ (vpravo dole), 54,9 x 42,2 cm; Položka č. 16 byla vydražena za 1,945,250 GBP, vyvolávací cena: 1,500,000 - 2,500,000 GBP. (Obr. vlevo)
Le repas frugal je Picassovým druhým leptem, který umělec vytvořil v pouhých 23 letech, přesto je to jedno z nejlepších děl v historii grafiky a klíčové dílo jeho rané tvorby, podstatné pro modré období.
„Picasso pracoval v té době na leptu, který se stal slavným: jedná se o muže a ženu sedící u stolu ve vinárně. Zde nacházíme nejintenzivnější pocit chudoby a alkoholismu a překvapivý realismus postav nešťastného, hladového páru.“ (F. Olivier, Picasso a jeho přátelé, Londýn, 1964, s. 27-8.)
Tak popisuje Fernande Olivierová obraz Le repas frugal, která jej viděla při své první návštěvě Picassova ateriéru na Bateau Lavoir v srpnu 1904. To, co ale nemohla vědět, bylo to, že žena v grafickém listu je portrét jeho tehdejší milenky Madeleine. Jak se ukázalo, Picasso na nějakou dobu rozdělil svou pozornost mezi Madeleine a Fernande, než se Fernande stala umělcovou první velkou láskou a múzou. Nicméně v létě 1904 hrála Madeleine stále důležitou roli v Picassově pařížském životě. Muž sedící vedle ní je postava z umělcovy minulosti v Barceloně, kterou opustil o pouhé 4 měsíce dříve. Poprvé se muž objevuje na několika skicách a kvaších z roku 1903 a poté v rozsáhlé malbě Le repas de l'aveugle ze stejného roku. Jak slepý muž z Barcelony, tak Madeleine z Paříže budou pronásledovat Picassovu představivost. Jejich ostře řezané rysy a vyhublá těla se znovu objevují v různých podobách až do roku 1905. Le repas frugal tak překlene modré a růžové období a „spojení Picassovy španělské minulosti s budoucností ve Francii.“ (John Richardson, A Life of Picasso, svazek I, s. 300, Londýn, 1991.)
Vzhledem k tomu, že Madeleine nahradila v Picassově životě a tvorbě Fernande, slepec (a jeho alter ego minotaur), jak potvrzuje Roland Penrose, zůstává ústřední postavou umělcovy osobní mytologie: „Alegorie slepého muže pronásleduje Picassa po celý jeho život jako stín, jako by mu vyčítal jeho jedinečný dar vidění.“ (R. Penrose, Picasso: Život a dílo, Londýn, 1981, s. 89.)
Mezi modrým a růžovým obdobím přesunul Picasso svůj zájem z chudiny na saltimbanques, na pařížské akrobaty. Styl a atmosféra v těchto pracích se také postupně změnily. To nejlépe ilustruje srovnání obrazu Le repas de l'aveugle s kvašem Acrobate et jeune arlequin z roku 1905: zemitá tíha a pocit hlubokého smutku dřívějších obrazů střídá pozdější éterická elegance. Melancholie spíše než intenzivní smutek se staly převládajícími pocity. Tento přechod k méně pochmurné atmosféře je také zřejmý v obrazu Le repas frugal: bídu ve výjevu zmírňuje něžné objetí manželů a ženin chápavý úsměv. Stylistický posun k rafinovanějším, elegantnějším postavám je výrazný zejména v grafice. Těla jsou vyhublá a jejich údy protáhlé až do extrému - účinek, který je možná zintenzivněn kresebnou kvalitou techniky leptu. Ne bez důvodu byl popsán jako manýristická technika tisku.
Picassova první grafika El Zurdo byla vytvořena v roce 1899 v Barceloně. Je to poměrně nepříjemné dílo a mladý umělec pravděpodobně vytiskl jen několik málo grafických listů tohoto tématu, z nichž se dochoval pouze jeden jediný příklad. O čtyři roky později jej pravděpodobně jeho přítel a soused Ricard Canals vyzval, aby se tímto médiem zabýval ještě jednou a zřejmě bez dalších experimentů nebo příprav vytvořil lept Le repas frugal.
Je těžké uvěřit, že dílo, které dosahuje takového technického mistrovství a zachycuje děsivou krásu, vytvořil Picasso teprve jako druhý pokus v této technice. Le repas frugal v tomto smyslu představuje odchylku: začátek Picassova celoživotního zkoumání techniky tisku.
Nejranější grafické listy Le repas frugal vytiskl v malém nákladu mistr tiskař Eugène Delâtre v průběhu několika měsíců od září 1904 do března 1905. Delâtre asi vytiskl tyto první listy v závislosti na poptávce, i když Picasso požadoval pouze jeden výtisk. Není jasné, kolik tisků tohoto námětu bylo vytvořeno - Geiser a Baer odhadují kolem třiceti.
Picasso byl zřejmě hrdý na své grafiky a dělal si velké naděje, že díky nim vydělá hodně peněz. Odeslal dva grafické listy svému příteli Sebastiu Junyentovi v Barceloně, jedna z nich měla být předána Picassovu otci a další měl ukázat potenciálním kupcům. Poprvé byla vystavena na začátku roku 1905 v Galeries Serrurier v Paříži spolu s některými z jeho dalších leptů. Výtěžek z výstavy ale jen stěží pokrýl Picassovy náklady.
Toto neobyčejné a bohaté dílo Le repas frugal je nepochybně jedním z nejranějších - ve skutečnosti jeden z pouhých dvou známých grafických listů z roku 1904. Věnoval jej blízkému příteli a umělci, katalánskému sochaři Enricu Casanovasovi, který žil a pracoval v Paříži a Barceloně. Byl to on, kdo řekl Picassovi o horské vesnici Gósol v Pyrenejích, kde strávil s Fernande Olivierovou jaro roku 1906.
Vincent van Gogh (1853-1890), Sorrow (Zármutek), duben 1882, tužka na papíře, se signaturou „Vincent“ (vlevo dole); vepsáno „Sorrow“ (vpravo dole), 46,7 x 30,2 cm; Položka č. 14 byla vydražena za 1,329,250 GBP, vyvolávací cena: 600,000 - 900,000 GBP. (Obr. vpravo)
Vasilij Kandinskij (1866-1944), Schweres zwischen Leichtem (Těžké mezi lehkým), červen 1924, kvaš, akvarel a čínská tuš na papíře, se signaturou v monogramu a datem '24' (vlevo dole); s titulem, datem a číslem „No. 145 1924 - Schweres zwischen Leicht [sic]“ (na zadní straně), 33,8 x 48,7 cm; Položka č. 48 byla vydražena za 1,105,250 GBP, vyvolávací cena: 800,000 - 1,200,000 GBP. (Obr. uprostřed)
Obr.© Christie´s
Překlad: Martina Pešková
|
.gif)
