Sotheby´s Londýn, 34-35 New Bond Street, Londýn, Spojené království
29. května 2012

MOZART, WOLFGANG AMADEUS. SIGNOVANÝ DOPIS PSANÝ VLASTNÍ RUKOU („W: A: MOZART[PODPIS]“), ADRESOVANÝ SVÉMU KOLEGOVI, SVOBODNÉMU ZEDNÁŘI MICHAELU PUCHBERGOVI („VEREHRUNGS = WÜRDIGER O[RDENS]:. B[RUDER]:. LIEBSTER, BESTER FREUND!“) („CTIHODNÝ Ř[ÁD]:. B[RATR]:. NEJMILEJŠÍ, NEJLEPŠÍ PŘÍTEL!“). (Obr. vlevo)

První ze slavné série prosebných dopisů, naléhavých, velmi upřímných a odhalujících jeho prosby o finanční pomoc, které směřoval ke svému příteli, hlavnímu věřiteli a svobodnému zednáři, a odkazujících na získání předplatného na velkou šňůru kvintetů v C, G moll a C moll a kompozice Piano Trio v E dur; dopis začíná upřímným prohlášením o jeho přesvědčení, že je opravdu jeho přítel a čestný muž, pak uvádí svůj odvážný finanční plán a žádá jej, aby mu půjčil jeden tisíc nebo dva tisíce zlatých na jeden až dva roky s rozumnou úrokovou sazbou, popisuje důvody tohoto zásadního požadavku a připouští, že bez minimálního kapitálu není možné žít a řídit něčí záležitosti, připomněl, že pokud mu prokáže tuto laskavost, bude zaprvé plnit nezbytné výdaje a bude moci kontrolovat, kdy a jak k tomu dojde, zadruhé bude pracovat v bezstarostnějším rozpoložení a s lehčím srdcem, a tak vydělá víc peněz za předpokladu, že nebude mít pochybnosti o bezpečnosti; v období, které se rozšiřuje na několik měsíců, protože má naději, že získá další milovníky hudby v zahraničí ne ve Vídni, přiznal, že on (Mozart) se choval jako bratr [svobodný zednář] tím, že otevře své srdce této příležitosti, která má největší význam pro něj, a poznamenal, že to může být jen pravý bratr, kterému se může plně oddat, prosil jej, ale měl by být schopen ušetřit nějakou částku, snad mu půjčí do dalšího dne několik set zlatých, protože měl zaplatit svému domácímu v Landstrasse, aby se zabránilo nepříjemnostem, v závěrečné části dopisu informuje Puchberga, že spí dnes večer v nové čtvrti, ve Währingergasse, u Tří hvězd, č. 135, kde je ubytování levnější a od léta do podzimu příjemnější, je zde i zahrada, zůstane zde v létě i zimě, připomíná spíše nepřesvědčivě, že dává přednost změně, když nepracuje ve městě na velké zakázce a bude mít více času na komponování, nepřichází tolik návštěv, konstatuje, že jej každý kočár zaveze do města za deset krejcarů; dopis uzavírá s dovětkem, aby odlehčil náladu tím, že žádá, když budou mít opět malý hudební večírek ve svém domě, k dobru dává ještě informaci, že složil nové trio [Klavírní trio v E, K. 542].
2 strany, 23,3 x 18,3 cm, s poznámkami na úpatí druhé strany od Puchberga („odesláno d[ne] 17. července 1788.“), číslo „4“ neznámou rukou v dolním pravém rohu na druhé stránce, bez místa a data [Vídeň, dne nebo před 17. červnem 1788]...

Wenn Sie die liebe und freundschaft für mich haben wollten, mich auf 1 oder 2 Jahre, mit 1 oder 2 tausend gulden gegen gebührenden Intereßen zu unterstützen, so würden sie mir auf acker und Pflug helfen! - Sie werden gewis selbst sicher und wahr finden, daß es übel, Ja ohnmöglich zu leben sey, wenn man von Einahme zu Einahme warten muß! - wenn man nicht einen gewissen, wenigstens den nöthigen vorath hat, so ist es nicht möglich in ordnung zu kommen. - mit nichts macht man nichts; - wenn Sie mir diese freundschaft thun, so kann ich 1:mo /: da ich versehen bin :/ die nöthigen ausgaben zur gehörigen zeit, folglich leichter entrichten, wo ich izt die bezahlungen verschieben, und dann eben zur unbequemsten zeit meine ganze Einahme oft auf einmal hinausgeben muß. 2:do kann ich mit sorgenlosern gemüth und freyern herzen arbeiten, folglich mehr verdienen. - wegen sicherheit glaube ich nicht daß sie einigen zweifel haben werden! - Sie wissen so ohngefähr wie ich stehe - und kennen meine Denkungsart! - wegen der Souscription därfen sie keine Sorge haben; ich setze nun die zeit um einige Monathe mehr hinaus; - ich habe hofnung auswärtig mehrere liebhaber zu finden als hier. -
Nun habe ich ihnen, in einer angelegenheit die mir sehr wichtig ist, mein herz ganz sehen lassen, folglich als ein ächter br:. gehandelt...wenn Sie vieleicht so bald nicht eine Solche Summa entbehren könnten, so bitte ich sie mir wenigstens bis Morgen ein paar hundert gulden zu lehnen, weil mein hausherr auf der Landstrasse so indiskret war, daß ich ihn gleich auf der stelle /: um ungelegenheit zu vermeiden :/ auszahlen musste, welches mich sehr in unordnung gebracht hat! - wir schlafen heute daß erstemal in unserem neuen
quartier, alwo wir Sommer und winter bleiben; - ich finde es im grunde einerley wo nicht besser; ich habe ohnehin nicht viel in der stadt zu thun, und kann, da ich den vielen besuchen nicht ausgesezt bin, mit mehrerer Musse arbeiten; - und muß ich geschäfte halber in die stadt, welches ohnehin selten genug geschehen wird, so führt mich Jeder fiacre um 10 X: hinein, um das ist auch das logis wohlfeiler, und wegen frühJahr, Sommer, und Herbst, angenehmer - da ich auch einen garten habe. - das Logis ist in der Waringergasse, bey den 3 Sternen N:o 135....
P: S: Wenn werden wir denn wieder bey ihnen eine kleine Musique machen? - - Ich habe ein Neues Trio geschrieben! -
Položka č. 76 byla vydražena za 241,250 GBP, vyvolávací cena: 200,000-300,000 GBP.

Nejdůležitější Mozartův dopis, který byl za posledních dvacet let nabídnut k prodeji v aukcích.
Mozartovy dopisy jsou dokonce větší vzácností než jeho hudební rukopisy a dopisy z jeho zralého tvůrčího období ve Vídni dokonce ještě vzácnější. Pouze pět dopisů je známých, Mozart je s jistotou napsal v roce 1788 a např. pouze u třech z nich se dochoval i podpis. 
Toto je hluboce dojemný, nesmírně krásný dokument, ve kterém Mozart odhaluje svou duši svému jedinému příteli, na kterého se mohl ve své finanční tísni obrátit; jeho obsah pro moderního čtenáře je o to intenzivnější, když si uvědomíme, že v této době napsal své největší skladby, např. Symfonii E dur K.543, první symfonie ve velké závěrečné trilogii, která se stala součástí skladatelova tematického katalogu jeho děl jen o několik dní  později, 26. června 1788.

Mezi Mozartovými dopisy, které jsou považovány za jedny z nejživějších, nejvnímavějších hudebníkových psaní, ne-li tragické, jsou obsaženy partitury, poté většinou žádost o finanční pomoc, kterou skladatel adresoval vídeňskému textilnímu obchodníku, amatérskému hudebníku a svobodnému zednáři Johannu Michaelu Puchbergovi (1741-1822) (je třeba mimochodem poznamenat, jak děsivě tenká byla vlákna vedoucí k dochování těchto dopisů: méně než polovina z nich se dochovala dodnes, zbytek známe jen z Nottebohmovy publikace z roku 1880, přičemž jeho přepisy byly na základě kopií umístěny v archivu Breitkopf a Härtel, ale později byly během války zničeny.) Přítomný dopis je zřejmě prvním, který stál na začátku patetického a zoufalého souboru, ve kterém Mozart vyjádřil svou touhu po konsolidovaném úvěru, takovém, který by jej osvobodil před proudy potíží, aby měl dostatek klidu na komponování. Naneštěstí Puchberg, který odvodil své bohatství z pozice „Niederlagsverwandter“, tj. člena privilegované společnosti obchodníků, aby zachovaly sklady a obchody; půjčil Mozartovi mezi lety 1788 a 1781 jen nižší částky (i když zřejmě bez úroků), v rozmezí mezi 10 a 300 zlatých (v tomto dopisu uvádí, že neposlal Mozartovi kýžených 2000 zlatých, ale pouze 200). Částky, které však činily více než 1400 zlatých, nebo jinými slovy 175% z Mozartových výnosných zisků ve výši 800 zlatých, získal jako císařsko-královský komorní skladatel. Podle Mozartova životopisu od Nissena nenaléhal Puchberg na něj, aby dostal zpět svých 1000 zlatých, které mu Mozart dlužil v době vyrovnání majetku; žádost o vrácení dlužné částky (řádně sepsané Konstancí) požadoval až v pozdější době. 

Skutečné příčiny Mozartovy finanční nouze (jako příčiny jeho smrti) byly mnohokrát prodiskutovány - a to včetně vlivu turecké války (zejména nepřítomnost šlechty a omezení koncertního života), účtů za lékařskou péči pro jeho ženu Konstanci, vysokých nákladů na vytápění a osvětlení, podezřelé záliby v hazardu (možná ve spojení s dalšími velmi důležitými Mozartovými příznivci, Baronem Raimundem Wetzlar von Plankensternem, jehož jméno vymazal Georg Nikolaus Nissen z mnoha pozdějších dopisů), stejně jako jeho obvyklého zájmu o životní styl vyšší střední třídy (dosvědčeno jeho drahou šatnou a slavným kulečníkovým stolem) - i když pro jistotu je nutné říct, že kromě vzniku nových listinných důkazů budou tyto skutečnosti i nadále nejasné. (Alespoň v tom bez pochyb, jak náhodným způsobem se Mozartovi podařilo zachovat vis-à-vis příští generaci něco ze své „Ehre und Credit“ [čest a splátky], jehož ztráty se v jiném dopise, adresovaném Puchbergovi, tak velmi obával, dopis ze dne 27. června 1788.)
Skutečnost, že se Mozart přestěhoval do novějšího, levnějšího ubytování v den, kdy napsal tento dopis (na Währingerstrasse na předměstí Alsergrund - v dnešním 18. okrsku), je příznačná pro jeho finanční problémy: je nezvyklé, že Mozart ve svém dopise srovnává podle všeho svůj samotářský život se společenským skladatelem, který ještě před necelým rokem žil v centru Vídně v bohatě zdobeném bytě v tzv. domě Camesina, kde hostil Haydna, složil slavné skladby, především Le Nozze di Figaro. Mozartovy těžce řešitelné finanční potíže jsou opravdu zlověstným znamením, které popisuje v dopise jako nepříjemnou scénu, způsobenou ne bývalým majitelem městského bytu na rohu Schultergasse, ale tím (Josephem Urbanem Weberem) Mozartovým bytným na předměstí Landstrasse, kde skladatel bydlel od dubna do prosince 1787. Na začátku roku 1789 se Mozart přestěhoval zpět do města, tentokrát na Judenplatz 4, do obydlí, které bylo svědkem úpadku tvůrčí práce W. A. Mozarta. Na podzim roku 1790, přibližně ve stejné době, kdy se mu podařilo získat větší úvěr - tentokrát na 1000 zlatých po dobu dvou let s 20 % podílem - od vídeňského obchodníka Heinricha Lackenbachera, se přestěhoval do bytu v blízkosti centra Vídně v Rauhensteingasse, kde také zemřel. Ale pokud by se mohlo zdát, že produktivita Morzartových posledních let znamenala návrat k určité míře finanční stability, došlo v nedávné době k odhalení žaloby z listopadu 1791, kterou na Mozarta podal kníže Karl Lichnowsky na splacení 1435 zlatých a 32 krejcarů; ta ukazuje, že se nejspíš octl na úplném dně, dosáhl jak veřejné ostudy, tak finančního úpadku.   
I když pravděpodobně jen nejvýraznější příznivci ze všech přislíbili Mozartovi finanční pomoc, přetnul Puchberg skladatelův životopis v mnoha různých způsobech, jeho první žena byla členkou rodiny Saliet, kterou Mozart znal od doby, kdy v roce 1773 navštívil Vídeň. Nejprve se Mozart zmínil v dopise svému švagrovi, s datem 29. září 1787, kdy jej žádá o podíl na majetku svého otce Leopolda, aby jej poslal do Puchbergova domu. Puchberg znal také dobře Haydna: v prosinci 1789 pozval Mozart pouze dva z nich - signál cti -, aby se zúčastnili zkoušky opery Così fan tutte. Podobně jako Mozart také Puchberg byl „Ordens-Bruder“ [„řádový bratr“], tj. svobodným zednářem. Neprávem a s ohledem na všechny jeho mnohé laskavosti vůči Mozartovi -, pro které jeho jméno bude stát provždy na straně andělů - se zdá, že Puchberg zemřel v roce 1822 v chudobě.

MOZART, WOLFGANG AMADEUS. RUKOPIS TŘÍDÍLNÉ FUGY V C, K. DEEST.
Tento list byl kdysi součástí slavného sborníku, který patřil anglickému hudebníku Thomasi Attwoodovi, dokumentuje jeho studia hudební teorie a kompozice (K.506a), list obsahuje na zadní straně nepublikovaný cvičení fugy v F dur, sepsané rukou Attwoodovou, opravil a reevidoval Mozart, Mozartova fuga je psaná plynule, hnědým inkoustem, na třech notových osnovách (alt, tenor a bas), se signaturou, poznámka Attwoodovou rukou („Fuga, jako př. Mozartovy tvorby - jako cvičení pro Dr. Haguea“ [Charles Hague, 1769-1821, profesor hudby na Cambridge]“).
2 strany, c.21,6 x 27,3 cm, bez udání místa a data [Vídeň, asi 1786].
Položka č. 80 byla vydražena za 121,250 GBP, vyvolávací cena: 120,000-150,000 GBP. (Obr. uprostřed)

STRAVINSKY, IGOR. RUKOPIS OPERY „SLAVÍK“ („LE ROSSIGNOL“; „SOLOVEY“), VOKÁLNÍ PART, SE SIGNATUROU A DATEM V RUŠTINĚ A FRANCOUZŠTINĚ („IGOR STRAWINSKY“).
Stichvorlage, s textem v ruštině, akt 1 a 2 sepsán černým inkoustem, pracovní rukopis aktu 3, sepsán modrým inkoustem, obsahuje mnoho rozdílů v textu od vydaných vokálních partitur, na ručním papíru, na titulních stranách v každém aktu v ruštině a/nebo francouzštině.  115 stran, c.31 x 24 cm, včetně titulů, s číslováním, které provedl sám skladatel, s redakční anotací a označením pro tiskárnu (tužkou), s razítkem vydavatele a s číslem desky „R.M. [dopsáno rukou:]“ na první straně každého aktu, hřbet se zlaceným titulem (v ruštině), Grand Hôtel, Leysin, 27. března 1914.
Položka č. 127 byla vydražena za 115,250 GBP, vyvolávací cena: 80,000-100,000 GBP. (Obr. vpravo)

© Sotheby´s

Překlad: Martina Pešková

Anglický text: