|
  
Miroslav Pošvic
(Rozhovor s Alenou Laufrovou)
Jak k Tobě přichází inspirace?
Nechávám věci volně běžet. Velký kontrast mezi současnými technologickými možnostmi s rytmem doby a našimi citovými a mentálními limity vytváří neustálé podněty, které člověka ovlivňují a jsou nekonečným zdrojem inspirace.
Předcházely Tvému současnému grafickému projevu realistické studie přírody?
Vyrostl jsem v horách, v přírodě. Už jako malý jsem si chodil kreslit na paseky staré, vyschlé a rozpukané kořeny vyvrácených stromů. A dodnes si na svých cestách skicuji a také používám fotografii. Hlavně si dokumentuji struktury různých přírodnin, ty jsou naprosto fascinující. Také světlo a stín.
Zajímá mne Tvé svébytné tvarosloví…
Každý z nás si postupně vytváří osobitý projev, který sebou logicky nese přístup k práci, způsob myšlení a pojímání okolního světa společně s technickou stránkou výtvarné práce.
Jaký je Tvůj postoj k současnému umění, čeho si ve výtvarném umění vážíš?
Jsem poměrně konzervativní. Chápu, že se věci posouvají a vyvíjí, ale dnes hodně tvorby stojí na vysvětlování a doprovodném výkladu. Oceňuji nápad a schopnost přenosu. Dílo by mělo mít naprosto svébytnou a samostatnou řeč.
Co je všechno výtvarné umění?
Tento termín je dnes téměř bez hranic. Často se za výtvarné dílo vydávají věci, které s tím podle mého nemají nic společného. Ale zajímavé kombinace technik a užívání nových materiálů a zpracování přináší určitě pocit osvěžení i překvapení. Základ je však v něčem jiném.
Jak ses dostal právě k litografické technice?
Jako každý jsem zkoušel různé techniky a litografie mi učarovala. Také nejlépe vyhovuje mému projevu. Má v sobě také pracnost a potřebu trpělivosti. Voní tradicí! Má stále silné vnitřní tajemství.
Pracuješ na základě přesné skicy nebo pracuješ se spontánní tvořivostí?
Jak kdy, u řady věcí si dělám kresbu, obraz a grafiku. Líbí se mi, jak technika posune tu věc a někdy je člověk spokojenější s výsledkem v té či oné. Ale někdy pracuji zcela spontánně, to se týká hlavně malby. To je opravdu potěšení! Ke grafice přistupuji koncepčněji. Tisknu způsobem, který v sobě obsahuje určitou nejistotu výsledku. Až do konce tisku prožívá člověk určité dobrodružství a napětí. Proto je důležitá příprava a využívání zkušeností z předchozích tisků.
Myslíš, že přežijí klasické grafické techniky? Myslím vzhledem k možnostem počítačové grafiky?
Určitě. Nové techniky se budou používat více a více. Ale pro mě je nedílnou součástí matérie klasických technik – u litografie kámen, tužky a křídy, tuše, štětec, terpentýn, arabská guma apod. Dotyky a vůně, potřeba soustředění, kouzlo zhotovení kresby a tisk, atmosféra dílny atd. Proces zrození!
Co je a co není grafika?
Vnitřní soustředění, um, práce hlavou, rukou a srdcem. Trpělivost a zapálení pro věc. To vše se spojuje se spiritualitou techniky v omamný koktail. Tak bych pojmenoval grafiku. Okouzlení! Neustálé hledání ve spojení s vnitřním světem autora.
Děkuji za rozhovor
Obr. nahoře zleva: Ze světla do tmy, ze tmy do světla, litografie; Sardinky, litografie; Srdce, litografie; obr. dole: Deo gratias, litografie; © M. Pošvic
|
.gif)
