Home Grapheion Revue Grafika roku a Cena Vladimíra Boudníka MTG Praha Putovní výstavy IKG Naše publikace Kontakt O nás
 
  
  
PARTNEŘI










 


 

 

 


Knihy a rukopisy - aukce

 

       

Christie´s New York, Rockefeller Plaza, USA
15. listopadu 2011

JEFFERSON, Thomas. Signovaný dopis („Th:Jefferson“) filadelfskému vydavateli Matthewovi Careyovi (1760-1839), Monticello, 27. ledna 1812. 1 strana, doklad o příjemci v pravém horním rohu. Položka č. 142 byla vydražena za 218,500 USD, vyvolávací cena: 200,000 - 300,000 USD. (Obr. vlevo)

BÝVALÝ PREZIDENT SE VZDÁVÁ AUTORSKÝCH PRÁV NA SVOU „PŘÍRUČKU JEDNACÍHO ŘÁDU PARLAMENTU.“ Jefferson reaguje na žádost Careye týkající se Jeffersonových autorských práv a možnost nového vydání jeho Příručky jednacího řádu Parlamentu. Žádná dohoda o autorských právech není nezbytná, vysvětluje, že dílo je veřejným vlastnictvím: „Parlamentní příručka, původně vytvořena pro mou osobní potřebu, byla vytištěna za předpokladu, že by mohla být užitečná i ostatním, a má tendenci řešit směrnice protokolu v Kongresu, kde obzvláště v dolní komoře je představen ve zcela nepřátelské formě ke spravedlivému vyproštění se z vůle většiny. Žádná práva [autorská práva] nadto bych si nepřál proto dodržovat sám, ani vzhledem k ostatním. Jejich tištěná podoba je proto pro každého otevřená, ani jsem řadu věcí nedoplnil, ale to, co je obsaženo v přiložených změnách, které by měly být začleněny s textem originálu do jejich správných míst. Věřím, že pan Milligan z Georgetownu je nyní zaneprázdněn tiskem tohoto dokumentu. V podstatě je to hodnota, určená pro kapesní použití. Přijmete ujištění mé úcty a respektu…“ Na konec Carey zřejmě upustil od myšlenky nového vydání, snad proto, že jak Jefferson naznačuje, práce v georgetownské tiskárně pana Milligana byla v plném proudu; vydal je na začátku roku 1813. Tento dopis je citován v Papers, ve druhé sérii, Jeffersonovo parlamentní spisy, ed. W.S.Howell, s. 33 a poznámky. 
[S]: JEFFERSON. Rukopis, obsahující 5 stran z původního rukopisu Příručky jednacího řádu Parlamentu, napsáno pravděpodobně v létě 1800, když Jefferson připravoval jeho podobu pro tištěnou formu, aby ji mohl užívat Kongres. Oddíly číslovány římskými číslicemi. Obsahuje přibližně 2,500 slov. 5 stran na 4 listech; 4 strany na 2 listech, 180 x 115mm; 1 strana na malém proužku papíru, 62 x 90mm.
JEFFERSONOVA „PŘÍRUČKA JEDNACÍHO ŘÁDU PARLAMENTU,“ VYTVOŘENA PRO SENÁT SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH V ROCE 1801 JE STÁLE POUŽÍVÁNA SNĚMOVNOU REPREZENTANTŮ.
Významná část původního rukopisu jednoho z Jeffersonových nejdůležitějších a nejpůsobivějších děl a jedna z pouhých tří knih, které vydal za dobu svého života (další jsou Poznámky o Virginii a právní důvody sporu o sousední pozemky New Orleans). Jeffersonova Příručka jednacího řádu Parlamentu, doposud používána Sněmovnou reprezentantů, byla plodem mnohaleté zkušenosti na poli legislativy a pozorných poznámek, které vytvořil po dobu 40ti let pečlivého studia. Sestavil rozsáhlý přehled anglické parlamentní právní praxe a zahrnul zde i postupy amerického Senátu podle americké ústavy. V 53 oddílech Příručka upřesňuje pravidla a postupy v oblasti voleb, ověřování pověřovacích listin, nepřítomnosti, výborů, petic, návrhů, usnesení, 1., 2. a závěrečného čtení návrhů zákonů, pozměňovacích návrhů, odročení, smluv a nakonec obžalovacích řízení. 
Jefferson byl vysoce kvalifikován, aby mohl vykonat tak náročný úkol. Studoval zákony s Georgem Wythem u Williama a Mary, poté „mezi lety 1769 a 1779 Jefferson sloužil postupně v House of Burgesses virginské kolonie, kontinentálním Kongresu a poslanecké sněmovně státu Virginie. Díky této zkušenosti v oblasti práva se obohatil pochopením praktik v parlamentu a zaměřil se na své čtení…“ Byl rovněž jmenován do zvláštního výboru, který kodifikoval pravidla a postupy pro řízení kontinentálního Kongresu. Ale „jeho největší výzva přišla v roce 1797, kdy jako viceprezident předsedal Senátu.“ (James Gilreath, Úvod do Příručky jednacího řádu Parlamentu, New York, 2007, s.viii-ix).
Tento rukopis, a především některé pasáže, jsou napsané pozoruhodným stylem písma a představuje významnou část dochovaného konceptu, nyní v Huntington Library (CSmH 5986), ze kterého byly odstraněny mnohé listy jeho dřívějším životopiscem a nyní jsou ztraceny. Jefferson dbal na pečlivý záznam právních autorit; citace jsou uvedeny ve zkrácené podobě. Například v oddílu XVII čteme: „Nikdo by neměl rušit ostatní při jeho projevu syčením, kašláním, pliváním.“ Jeffersonovy citace jsou „6 Grey, 332. Scob. 8. D'Ewes 332. Col. I, 640. Col 2.“
Jefferson byl zřejmě zdrženlivý, než dal svou Příručku k dispozici Kongresu a širší veřejnosti, a tak se snažil poradit odborníkům. V únoru roku 1800 poslal rukopis „Otázky k parlamentní praxi“ Georgi Wytheovi staršímu (1726-1806). Wythe se vyznačoval hlubokou znalostí práva a mnohaletými zkušenostmi v legislativních funcích, sloužil v House of Burgesses a kontinentálním Kongresu. Jako signatář Deklarace nezávislosti byl Jeffersonovým váženým rádcem a učitelem práva (Papers, 32:283-286). I přes svůj pokročilý věk nabídl Wythe Jeffersonovi řadu podnětů a připomínek (Papers, 32:281-182) a jasně spatřoval užitek takového průvodce, jak Jefferson pozoruje. „Jsem přesvědčen, že příručka z vaší parlamentní praxe bude decentnější než ty dosavadní,“ naspal nadšeně, „a pokud vás přesvědčím o jejím vydání, bude svatořečena ve všech zákonodárných sborech v Americe.“ Edmund Pendelton (1721-1803), dlouholetý přítel, zkušený zákonodárce a soudce, si také přečetl koncept Příručky a poskytl mu důkladnou a detailní kritiku.
Dne 21. prosince poslal prezident Jefferson opravený rukopis své Příručky washingtonskému tiskaři Samuelu Harrisonu Smithovi se zdvořilou žádostí, aby vytiskl 100 kopii „malé knihy,“ a ujistil ho, že kniha nepodléhá žádnému omezení z hlediska autorských práv. „Čím dříve se začne,“ napsal, „tím lépe“ (Papers, ed. Barbara Oberg, 32:337).

SPEED, John (1552-1629). Divadlo impéria Velké Británie: představující přesnou geografii království Anglie, Skotska, Irska a ostrovů. Londýn: John Sudbury & George Humble, 1611 [-1612].
4 části v jednom svazku, 414 x 287 mm, rytý portrét na prvním listu, titulní strana vyryta s architektonickými motivy, seznam království tištěný knihtiskem a královské erby v dřevořezu, tři oddíly s tituly vytištěnými knihtiskem a na okrajích bordury v dřevořezu, 67 dvoustránkových map (rytina), většinu vytvořil Jodocus Hondius, hlavička, záhlaví a iniciály v dřevořezu, přebal z teletiny z 19. století. Provenience: J.B. Speed Art Museum, Louisville Kentucky.
Položka č. 109 byla vydražena za 194,500 USD, vyvolávací cena: 40,000 - 60,000 USD. (Obr. uprostřed)


WASHINGTON, George. Signovaný list z jeho nedokončené PRVNÍ INAUGURAČNÍ ŘEČI, Washington stránky „35“ a „36“ úhledně čísloval, obsahuje asi 320 slov , podél úzkého okraje stránky 35 vepsal Jared Sparks nesprávný nápis: „Washingtonův rukopis, ale ne skladba“ [na začátku roku 1789]. 2 strany, papír malého formátu se zesílenými okraji (pečlivě odstraněno ze zápisníku).
Položka č. 204 byla vydražena za 182,500 USD, vyvolávací cena: 150,000 - 200,000 USD. (Obr. vpravo)

Obr. © Christie´s

Překlad: Martina Pešková

Anglický text: 
 


Vydáno: 07.12.2011