  
Christie´s New York, Rockefeller Plaza, USA
25. – 26. října 2011
Pablo Picasso (1881-1973), La Femme au Tambourin (B. 310; Ba. 646), lept a akvatinta, 1939, na papíru Arches, technika akvatinty v pozadí tisku a s detaily vyvedenými mezzotintou, vydala Galerie Louise Leiris, Paříž, 1943, 664 x 511 mm; Položka č. 90 byla vydražena za 722,500 USD, vyvolávací cena: 500,000 - 700,000 USD. (Obr. vlevo)
Výjimečnost tohoto grafického listu s názvem La Femme au Tambourin spočívá v množství neevidovaných pokusných tisků, z nichž vybral soubor třiceti signovaných a číslovaných děl.
V neobyčejné postavě, vyobrazené v leptu Pabla Picassa La Femme au Tambourin, je možné rozpoznat rysy Dory Maarové, její naivní výraz a silnou bradu. Picassova tanečnice není portrétem jednoho člověka, ale spíše vizí mnohem hlubšího významu. Jedinečné tělo, které je zkroucené do přehnaného kontrapostu, sděluje pocity šílenství a opuštěnosti. Kompozice, umístěná na pozadí v barvě inkoustové černi, působí vlivem tohoto efektu povzbudivě, ale současně znepokojivě. Grafický list La Femme au Tambourin je emotivním dílem, které odráží proměnlivé události roku 1939; Německo a Itálii ovládal fašismus a Španělsko, zasažené občanskou válkou, prožívalo v posledních dnech nejbouřlivější okamžiky ve své historii. Takový námět Picasso zpracovává jen ve velmi malém, ale zato významném souboru děl, které vytvořil jako přímou reakci na tyto události.
Picassova monumentální představa pomíjivosti čerpá z několika pramenů. První varianta tisku ukazuje postoj, který si propůjčil z Degasova monotypu Après le Bain. Jak popisuje Brigitte Baerová, několik změn jej pak dovedlo k ženě, která „nedokázala stát vzpřímeně a udržet rovnováhu.“ (Brigitte Baer, Picasso, rytec, Temže a Hudson, New York, 1997, s. 43) Picassovo geniální řešení radikálně upravilo polohu pravé nohy, kterou vystrčil mimo osu těla ženy, což paradoxně zvýšilo dojem otáčivého pohybu. Další klíčovou inspirací byly postavy Bakchantek z Poussinova obrazu Bakchanálie, jejichž zvednuté paže můžeme nalézt také v Picassově díle.
Zatímco námět tance obvykle naznačuje pocit euforie, Picassova žena s tamburínou se chová zběsile a divoce. Velká část tohoto emotivního prvku pochází z Picassova vynikajícího zvládnutí techniky. Tělo tanečnice bylo vytvořeno v energických pásech s rázně zaznamenanými detaily dodávající dojem pohybu. Technika akvatinty však vyžaduje velmi jemnou a nesmírně obratnou práci: hra světla a stínu v celé postavě, zatímco pozadí se podobá čisté prázdnotě sametové temnoty. Vytištění takového pozadí z tak rozměrné desky bylo velkou výzvou i pro Rogera Lacourièra. V této typické "tour de force" vytvořil společně s Picassem nový princip postupného tisku, který zajistí vznik souvislé plochy.
Pablo Picasso (1881-1973), Torse de Femme (B. 746; Ba. 906), akvatinta, 1953, na papíru Arches, se signaturou v černé tuši, s číslem výtisku 19/50 v tužce, vydala Galerie Louise Leiris, Paříž, 1954, 830 x 470 mm; Položka č. 93 byla vydražena za 242,500 USD, vyvolávací cena: 150,000 - 250,000 USD. (Obr. uprostřed)
Andy Warhol, Marilyn: one plate ( F. & S. II.24), barevný sítotisku, 1967, na velínovém papíru, signováno tužkou na zadní straně, číslo výtisku180/250, vydal Factory Additions, New York, 911 x 911 mm; Položka č. 367 byla vydražena za 230,500 USD, vyvolávací cena: 150,000 - 250,000 USD. (Obr. vpravo)
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
Obr. © Christie´s
|
.gif)
