Jaroslav Sůra, Vánoční motiv, 1992, serigrafie (detail)
Vážení čtenáři,
ve věku 82 let zemřel Jaroslav Sůra. Jeho nezaměnitelný rukopis propojoval několik tvůrčích oblastí volné a užité grafiky, malby, ilustrace, plakátu, grafického designu a typografie. Zvláště ho proslavila knižní a plakátová tvorba, za které získal desítky prestižních, hlavně zahraničních cen. Za všechny hovoří Tokyo TDC Award - Cena za nejkrásnější plakát světa roku 2000. Odešel skvělý člověk, jeden z nejkreativnějších a nejoriginálnějších českých poválečných grafiků.
Rozsahem skromná výstava Knižní vazby Jindřicha Svobody nejvýznamnějšího českého uměleckého knihaře druhé poloviny 20. stol. v Národním muzeu, může lehce uniknout pozornosti. Je nejen připomínkou loňského umělcova jubilea, ale svým způsobem i ojedinělým příspěvkem k aktuální diskusi o budoucnosti tištěné knihy, především příkladem bezmezné tvůrčí pokory „toho, kdo dovedl řemeslo k dokonalosti“ (název dokumentárního filmu).
Oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea oznámilo 2. fázi digitálního zveřejnění sbírkových fondů, pro nás zvláště zajímavého tím, že se tentokrát týká ilustračního díla Zdeňka Mézla. Další e-stránky z desetitisícové sbírky ilustrací se připravují.
Doprovodná výstava Pražského quadrienále Světlo a prostor v Galerii Jaroslava Fragnera - představuje krom jiného (např interaktivní jeviště, fotografie..) i volnou tvorbu slavné ikony světové scénografie Edwarda Gordona Craiga. Výstava má absolutní primát tím, že Craigovy dřevoryty, dřevořezy, akvarely, litografie a obrazy byly londýnským Victoria and Albert Museum vůbec poprvé zapůjčeny do zahraničí.
Já bezesporu v galerii Rudolfinum se v různých významových kontextech zabývá vizuální interpretací vlastně klasického tématu – identitou vlastního já - v dílech současných, velmi slavných umělců – např. Christiana Boltanského, Cindy Shermanové, Bruce Naumana, Andrease Gurského Gerharda Richtera -, doplněných autory českými – např. Jiřím Davidem, Viktorem Pivovarovem, Adrienou Šimotovu. Jádro výstavy koncipovalo Kunsmuseum ve Wolfsburgu.
Na dosud málo zpracované období českého výtvarného umění let 1938-1948 se zaměřuje výstava Konec avantgardy? Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu v Galerii hlavního města Prahy: Umělci slavní i neznámí různě se vyrovnávající s dobou nacistické totality a s přechodem k té následující – komunistické.
V ostravské Nové síni Poruba se představuje mezinárodní, česko-polský umělecký projekt „Předměstí /Suburbs Vorstädte“ připravený Akademií výtvarných umění v Krakově se vzdělávacími instituty v Ostravě a ve Vídni. Expozice nabízí pestrý přehled výtvarných technik od malby přes grafiku až po objekty 15 umělců z Polska a České republiky.
57. vydání Grapheionu informuje o dalších domácích a mezinárodních výstavách a soutěžích –vyhlášených i výsledcích a mimořádně zajímavých aukcích.
S Hanou Aulickou Vám přejeme příjemné čtení.
Vaše Simeona Hošková
|
.gif)
