  
Christie´s New York, Rockefeller Plaza, USA
26. ledna 2011
Rembrandt Harmensz van Rijn (Leiden 1606-1669 Amsterdam), Stojící pár: starý muž a žena s vědrem, uhel na orientálním papíře, 13,7 x 9,5 cm; Položka č. 283 byla vydražena za USD 458,500, vyvolávací cena: USD 400,000 - 600,000. (Obr. vlevo)
Na Rembrandtovu kresbu Stojící pár vědci a sběratelé zcela zapomněli, dokud se v roce 1934 neobjevila v aukci v Lausanne a dokud jí Robinson nezmínil v roce 2000 ve svém článku. Navzdory tomu, že kresbu vědci v polovině dvacátého století často přehlíželi, byla dřívějšími odborníky Rembrandtovy tvorby pochopitelně velmi ceněna. Katalog k aukci z roku 1934 obsahoval předmluvu Otty Benesche a první stránka dokládá souhlas C. Hofstede de Groota a M.J. Friedlendera. Frits Lust označil svůj souhlas ve svých archivních záznamech tímto symbolem „+“.
Kresba se shoduje svým stylem, námětem a technikou s cyklem kreseb, vytvořených uhlem asi ve 40. letech 17. stol., s motivem žebráků, starých lidí, tuláků a postav ve východoevropských krojích. Zdá se, že byly rychle nakresleny přímo ze života. Kresba z tzv. Abramsovy sbírky ukazuje osamělou postavu starého žebráka, který má na sobě schlíplý klobouk a těžký kabát, držící v ruce hůl – velmi podobný muži z přítomné kresby (Robinson, 2002, s. 120-121, č. 47a). V kresbě Stojící pár podpírá muže stejně stará žena, sklánějící se k němu jako opora. Díky úsporné linii, která divákovi dovoluje domyslet si to, co není ve skice zřetelně vysloveno, se Rembrandtovi podařilo zprostředkovat míru pohybu stejně jako intimity a rozpaků. V této kresbě používá uhel – s jemnou linií doplněnou silnou šrafurou v různých směrech a přítlaku.
Zájem o vyobrazení starších lidí můžeme také vidět v Rembrandtových grafických listech. Autoportrét z roku 1632 představuje postarší pár stojící těsně vedle sebe, zatímco lept z roku 1646 zachycuje osamocenou žebračku. Robinson si všiml dvou leptů Židé v synagoze a Žebráci přijímají almužnu u dveří domu (Hollstein 126, 176; obě z roku 1648) s podobným námětem. V díle Hundert Guilder Print ze stejného období (asi 1648) zobrazuje staršího vousatého slepce s kloboukem a holí v ruce, sklánějící se nad jiným mužem a blížící se ke Kristovi z pravé strany kompozice (obr. 1). Je to stejné uspořádání jako v přítomné kresbě.
Tato kresba patřila Corneliu Ploos van Amstelovi (1726-1798), největšímu holandskému sběrateli (kromě 7,000 kreseb sbíral malby, plastiky, smalty, medaile, mince, rukopisy a vědecké přístroje). Na zadní straně napsal Ploos van Amstel umělcovo jméno a rozměry kresby. Neexistuje žádný záznam o kresbě, dokud se v roce 1883 neobjevila na aukci v Amsterdamu; našla několik majitelů, posledním z nich byl český právník Dr. Arthur Feldmann. Dr. Feldmann a jeho žena Gisela shromáždili mezi lety 1922 a 1939 sbírku více než 750 kreseb starých mistrů, mnoho jich získali od vídeňského obchodníka Gustava Nebehaye na radu Otty Benesche, velkého znalce Rembrandtova díla. V roce 1934 přišlo 328 kreseb z Feldmannovy sbírky do aukce v Lausanne, ale pouze 87 z nich se prodalo – staly se obětí v době všeobecné ekonomické nejistoty před druhou světovou válkou. Rembrandtův Stojící pár se vrátil do Brna spolu s jinými neprodanými kresbami. Velká část sbírky byla při vpádu do Čech a na Moravu v březnu roku 1939 zabavena nacisty. Rembrandtova kresba unikla svému osudu a spolu s dalšími kresbami z Feldmannovy sbírky se po válce začala objevovat na trhu s uměním.
Jacob Jordaens (Antwerp 1593-1678), Studie muže ze zadu, černá, červená a bílá křída na hnědém papíru, 46,3 x 31,1 cm; Položka č. 282 byla vydražena za USD 290,500, vyvolávací cena: USD 50,000 - 80,000. (Obr. uprostřed)
Sir Peter Paul Rubens (Siegen 1577-1640 Antwerp), Studie nohou k mužskému aktu, s pomocnou studií pravé nohy, pero a hnědá tuš, 25,4 x 18,2 cm; Položka č. 277 byla vydražena za USD 254,500, vyvolávací cena: USD 100,000 - 150,000. (Obr. vpravo)
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
|
.gif)
