Václav Špála
český malíř, grafik a ilustrátor
24. 8. 1885 - 12. 5. 1946
Václav Špála se v letech 1899-1902 vyučil uměleckému zámečnictví v Hradci Králové. Po odchodu do Prahy se marně pokoušel o přijetí na Uměleckoprůmyslovou školu, studoval proto soukromě krajinomalbu u Ferdinanda Engelmüllera. Až v roku 1903 byl přijat na Akademii výtvarných umění, kde navštěvoval ateliéry Vlaho Bukovace a Františka Thieleho. Akademii však nedokončil, odešel nespokojen s výukou. V roce 1909 vstoupil jako člen do Spolku výtvarných umělců Mánes (od roku 1936 byl jeho předsedou), od roku 1918 vystavoval s Tvrdošíjnými a podílel se na aktivitě Osmy.
Václav Špála patřil k nejplodnějším malířům české moderny dvacátého století, rané dílo ještě čerpalo z expresionismu, později vytvářel obrazy na pomezí fauvismu, kubismu a abstrakce. Ve dvacátých letech končí ve Špálově tvorbě etapa ovlivněná kubismem, pokračuje především v krajinářské malbě, maluje zátiší i portréty. Pro jeho malbu je charakteristická modrá barva, později kombinovaná také s červenou a bílou.
V oblasti grafiky se věnoval barevné litografii, která se úzce váže k jeho malířskému dílu a linorytu, v němž užívá tvarově zjednodušeného kubistického pojetí (Autoportrét) a který někdy koloruje akvarelem. Věnoval se též ilustraci (Babička Boženy Němcové). Více wikipedia:

Václav Špála:
Čekající, 1918, olej
|