|
  
Oheň je proud světla, stoupající vertikála, katedrála. Tancuje a olizuje svoje okolí, prodírá se skrze něj a ničí ho. Oheň je proměnlivá metafora, vlastník nekonečně mnoha tvarů. Jakoby nehmotný, ale zatížený těmi nejhlubšími významy. Vzduch mu rád pomáhá změnit se v každém okamžiku. Leze, plazí se, a vše, na co přijde, spálí. Pod kontrolou se však stává rodinným příslušníkem. Hřeje nás a osvětluje. Někdy je pyšný, předvádí se jako manekýn. Lehce nás očaruje. Pohled do něj je jako pohled do duše, do špatného svědomí a nebo do myšlenky, kterou jsme právě zapomněli. Je to pohled nekonečný a stále věčný. Čím více se dívám, tím méně vím, co vidím. Právě tato neznalost mě minulý rok přivedla k tématu ohně. Nepotřeboval jsem ho analyzovat, spíš se k němu připojit. Oheň ukazuje k záhadě vesmíru, zároveň k záhadám lidským. „Čím vším oheň může být“, ptal jsem se a postupně jsem ve vlastní práci zjišťoval, čím se stal pro mně. Stal se oknem, znakem, vzorcem nebo zrcadlem. Oheň jsou schody nebo zášleh. Můžeme se s ním ztotožnit – jeho vzplanutí může být naším výbuchem. Je prázdný nebo plný, ale vždycky hluboký.
….. Zredukoval jsem barvy i tvary na samotné jádro. ….. (snažím se) o oheň samotný, něčím nový a zaklíněný v nových souvislostech mezi čtyři stěny formátu.
….. Žlutá barva je barvou nejbližší světlu. Vsadil jsem na ni, pomáhá mi světlo vyjádřit. ….. Žlutá je signálem, výstrahou. ….. Bílá barva se v sousedství žluté významně mění.
….. Zvolil jsem techniku akvatiny. ….. práce na ploše, která později vůbec nebude nebo nemusí být tisknutelným materiálem. Vyleptaná plocha je někdy i linie zvětšená pod mikroskopem. Je plná zrn, které se fixují ohněm. Nebezpečí spálení hrozí i zde. Její vyleptání je mým rukopisem.
….. Leptáním dávám vzniknout tvarům. Geometrické řazení a rovně vymezené formy občas doplní volnější, někdy i nenápadně gestický rukopis. ….. náhodný charakter ohně, zatímco to geometrické vzniká na základě neznámého skrytého řádu tohoto živlu.
….. zdvojení nebo zmnožení. To se děje jednak v již zmíněných časech leptání, ale také v samotných formách. Zdvojuje se jejich světlost v protínání anebo vytváří určitý matematický vzorec počet těchto forem-tvarů v konkrétním rozmístění. Jsou mezi sebou ve vztahu, komunikují. Často mají tendenci se stupňovat.
….. každý tvar prochází během práce gradujícím zpřesňováním a utvrzováním …
….. další stupeň v porozumění jedinečného pole možností, které v sobě grafika obsahuje.
….. Fenomén ohně odjakživa člověka fascinoval, snažil se mu porozumět, ovládnout ho. Částí této fascinace a snahy porozumět je i má práce.
Jakub Honetschläger
 
Obr. nahoře zleva: Jakub Honetschläger, Znak, Vzorec, Schody; obr. dole zleva: Zášleh, Vějíř; barevné akvatinty, 70 x 100 cm
Jakub Honetschläger
Nar. 18.9.1980 v Praze. Studia: 1995 – 1999 SSOŠUM; 2004- 2010 AVU Praha, Grafika II, prof. Vladimír Kokolia; 2007 - 2008 semestrální stáž, Facultat de Bellas-Artes, Barcelona, Španělsko. Výstavy (výběr):GRAFIX Břeclav – bienále drobné grafiky 2003; Grafika roku ; 2005; GRAFIX Břeclav – bienále drobné grafiky; Artkontakt, Brno 2005; Kokolia & druhá grafika, Městská galerie Šternberk; Mezinárodní trienale grafiky, Krakow, Polsko 2006; Výstava AVU, NG, Praha; Výstava nástěnné malby, Café Máma, Barcelona;Grafika roku 2007; Ceny: Statutární cena starosty městské části Praha 1- Grafika roku 2007 (Kategorie C - studentská) za grafický list Evropská I, sítotisk, reliéfní tisk.
http://www.honetschlager.cz/
|
.gif)
