|
  
Christie´s New York, Rockefeller Plaza, USA
5. května 2010
Paul Klee (1879-1940), Reifendes Wachstum (Zrající růst), 1921, akvarel, tužka na papíře, koláž na kartonu, se signaturou 'Klee' (vlevo dole); s datem a názvem '1921/71 Reifendes Wachstum', 49,5 x 31,1 cm; Položka č. 243 byla vydražena za 1,142,500 USD, vyvolávací cena: 700,000 - 900,000 USD. (Obr. uprostřed)
Dílo "Reifendes Wachstum" („Zrající růst“), vytvořené v roce 1921, v roce, kdy vstoupil do Bauhausu, spojuje dvě z jeho základních zájmů: rostliny a hudbu. V roce 1918, kdy byl ještě v armádě, napsal Klee esej, aby vyložil své názory o umění, kterou začal slovy: „Umění nemá kopírovat skutečný svět, ale zviditelnit jej.“ (cit. N. Guterman, Vnitřní vize: akvarely, kresby a spisy Paula Klee, New York, 1959, s. 5) A pokračuje se seznamem potenciálních obrazových témat a forem: „Jabloň v květu, její kořeny, stoupající míza, její kmen, příčný řez letokruhy, květ, jeho struktura, jeho sexuální funkce, ovoce, jádřinec se semeny. Soubor období růstu.“ (tamtéž, s. 6) Navzdory těmto hmatatelným příkladům se Klee nezajímal o napodobování vnějšího vzhledu přírody. Místo toho chtěl vytvořit umění, které vychází z vnitřního, živoucího tvůrčího procesu, uchovaného postupně v jeho dílech. Jak Anke Daemgenová poznamenala: „V svém úsilí o porozumění tajemství přírody se Klee potýkat s novým aktem tvorby, obdobou mezi přírodou a uměleckým, tvůrčím dílem, které se podle něj řídily stejnými zákony. […] Fascinován procesy změny a proměny, růstu a pohybu, které charakterizovaly všechna díla Paula Klee, dosáhly vrcholu v jeho uměleckém zkoumání rostlin, zahrad a krajiny.“ (D. Scholz a C. Thomson, ed., Klee Universe, kat. výstavy, Ostfildern, 2008, s. 207).
V díle "Reifendes Wachstum" se zdá, že se plovoucí růst barev a geometrických tvarů pohybuje podél vertikální osy v rytmicky strukturovaných shlucích, překrývajících se v mnoha vrstvách a barevných tónech od tmavých po světlé. Daemgen odkazuje na jiné dílo s rostlinnou tématikou z roku 1921 s názvem "Pflantzenwachtum" („Růst rostlin“, obr. 1): „Pravoúhelníky, trojúhelníky, kruhy a kruhové výseče znázorňují růst a představu sílící energie skrze jejich umístění s přesahem mimo plochu plátna a barevnou gradací typickou pro tuto etapu vývoje Kleeových děl.“ (tamtéž, s. 208)
Přítomné dílo bylo začleněno do Kleeovy první hlavní výstavy ve Spojených státech, kterou v lednu 1924 zorganizovala Société Anonyme v New Yorku. V deníku New York Times vyšla recenze k jeho výstavě: „Paul Klee […] buduje své abstraktní formy s porozuměním a hudebním nábojem. Jeho stupnice je blíž a blíž laděna do orientálních rytmů než naše se sedmi intervaly, tvary lze tak snadněji srovnat jak s hudbou, tak s jeho barevností. Soustřeďuje se na malé kolorované tvary, řády a jejich umístění v obraze bez pomoci knih vysvětlení, zapomnění – pro radost z návrhů.“ (cit. J. Helfenstein a E.H. Turner, ed., Klee a Amerika, kat. výstavy, The Menil Collection and Neue Galerie, Ostfildern-Ruit, 2006, s. 33).
Hudba byla nedílnou součástí Kleeova života: jeho otec byl učitelem hudby, matka zpěvačkou, jeho žena Lily pianistkou a on sám byl výborným houslistou, jenž navštěvoval s nábožnou úctou koncerty a operu. Při výuce na Bauhausu se mnohé z Kleeových přednášek soustředily na barevnou teorii na základě srovnání s hudbou, obzvláště se schopností různoběžek vytvořit „skladebné rytmy.“ Klee cítil, že souhra linií, stejně jako hudební noty, obsahuje širokou paletu expresionistických možností od klidu po chaos.
Ve svém obraze "Fuge in Rot" („Červená fuga“) z roku 1921 se Klee zabývá barevným plánem a přečnívajícími geometrickými tvary, které se podobají těm v přítomném akvarelu. Andrew Kagan si povšiml, že „v letech 1921-22 koketoval s typem kompozice, který nazýval ´hospodárným´ (např. Červená fuga). V těchto obrazech vytvořil seskupení množství linií nebo ´ploch´ a rovin, barevných předmětů, které se ve své velikosti směrem dopředu zmenšují. ´Hospodárná´ myšlenka odkazuje na napodobující přístupy podobných forem a časové a prostorové rytmy.“ (in Paul Klee, umění a hudba, Londýn, 1983, s. 66)
Akvarel "Reifendes Wachstum" Paula Klee k aukci nabídl dědic proslulého německého historika umění Williama R. Valentinera (1880-1958), jenž tuto práci získal ve 40. letech 20. století od galeristy Karla Nierendorfa. Valentiner se stal v letech 1908-1914 kurátorem Metropolitan Museum of Art a zakladatelem časopisu Art in America v roce 1913. V první světové válce sloužil v německé armádě pod velením expresionistického malíře Franze Marca a jako člen tzv. Novembergruppe se seznámil s Karlem Schmidt-Rottluffem a Georgem Kolbem. V tomto období se radil s Detroit Institut of Art o akvizicích a v roce 1924 byl jmenován jeho ředitelem. V roce 1935 vypovídal Valentiner v případu Andrewa Mellon, jenž vedl k založení Národní galerie. O dva roky později se založil populární magazín Art Quarterly. Kolem roku 1946 se stal ředitelem Los Angeles County Museum a následně v roce 1953 po krátkém období penze se jako ředitel zasloužil o slávu J. Paul Getty Museum v Santa Monice.
Valentiner se po řadě příležitostí seznámil s Paulem Klee a získal čtyři díla přímo od samotného umělce, když v březnu 1922 navštívil jeho ateliér. O rok později uspořádal Valentiner velkou výstavu „Moderní německé umění“ v newyorských galeriích Anderson, která představila devět děl Paula Klee, ale současně i díla Lyonela Feiningera, Ericha Heckela, Emila Noldeho a Maxe Pechsteina.
Valentiner popsal Kleea jako „umělce s velkou představivostí, duchaplného a silného ve své citlivosti.“ (cit. in Oko vášně: Život Williama R. Valentinera, Detroit, 1980, s. 151).
"Reifendes Wachstum" označuje vrchol Kleeovy různorodé a plodné tvorby. Vzdává hold přírodním fenoménům země, působí pulzující a rytmickou energií, jeho abstrakce a expresionismus naznačují novou cestu v historii moderního umění.
Pablo Picasso (1881-1973), Femme assise en costume de cheval, nakresleno dne 2. ledna 1964, uhel na papíře, se signaturou a datem 'Picasso 2.1.64.' (upper left), 74,9 x 61,9 cm; Položka č. 206 byla vydražena za 578,500 USD, vyvolávací cena: 200,000 - 300,000 USD. (Obr. vlevo)
Alberto Giacometti (1901-1966), Tête de Diego dans un intérieur, 1952, pero a čínská tuš na papíře, se signaturou a datem 'Alberto Giacometti 1952' (vpravo dole), 33 x 25,4 cm; Položka č. 236 byla vydražena za 434,500 USD, vyvolávací cena: 150,000 - 200,000 USD. (Obr. vpravo)
Překlad: Martina Pešková
Anglický text:
|
.gif)
