Růžová zahrádka
Rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století
Sbírka Jana Poše

     Růžová zahrádka je kniha nejen odborná, ale i vroucná. Jak jinak u takového tématu... Možná i proto budí nečekaně sympatie, ještě nadto dovršené oceněním ve dvou prestižních soutěžích, jednak O nejkrásnější českou knihu roku - 1. cena za Svazu polygrafických podnikatelů za vynikající polygrafické zpracování a nově pak Zvláštní ocenění v Národní soutěži muzeí Gloria musealis v kategorii Muzejní Publikace roku 2009).  V příběhu jejího vzniku je několik postav, a všechny pojil vřelý zájem o onu zvláštní kategorii, kterou tvoří rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století, opisované především venkovskými kantory, knížky výtvarně doplňované a zdobené. Výtvarná úroveň, živost a osobitost výzdoby, jedinečnost a půvab těchto rukopisů okouzlily Jana Poše (1920 – 1996), kunsthistorika, galeristu, sběratele a znalce knihy – v šedesátých letech pracoval v Krátkém filmu jako umělecký vedoucí Studia kreslených a loutkových filmů – natolik, že se víc než třicet let věnoval a těšil vytvářením ojedinělé a u nás největší sbírky tohoto druhu. Cílevědomé a láskyplné zaujetí, dobrodružné hledání po pražských antikvariátech a jinde, dalo nakonec vzniknout sbírce obsahující úctyhodných 400 položek. Ten kdo měl to štěstí za života Jana Poše v jeho bytě na Mezibranské 3 být pozván k subtilní knihovně s jeho milovanými modlitbičkami a těšit se z jejich půvabu, i ze sběratelova nadšení, na to nezapomene. Jan Poš byl nejen sběratelem, ale také zasvěceným badatelem (viz jeho text v knize, poprvé publikovaný v časopise Český lid v roce 1993) a měl v úmyslu napsat a vydat knihu o svém tématu. Po jeho smrti se sbírka dostala díky pochopení Pošovy ženy Kateřiny výsadně do Muzea umění Olomouc a vydat publikaci o sbírce bylo i jejím přáním, jež podporoval také profesor Jiří Šalamoun. Příležitost zpřístupnit tento již muzejní sbírkový soubor a vydat k tomu tiskovinu nastala v roce 2009, kdy byl výstavní program Muzea umění Olomouc věnován knize. Výstava Růžová zahrádka v Arcidiecézním muzeu (19. 2. – 3. 5. 2009) byla jeho úvodním projektem. Důležitou roli v příběhu knihy Růžová zahrádka sehrál dr. Martin Souček, šéf prestižního nakladatelství Arbor vitae, který po shlédnutí materiálu v roce 2008 bez zaváhání návrh na společné vydání akceptoval a díky výborné spolupráci mohla být publikace v takovém rozsahu a vybavení vydána a dostala se posléze i na knižní pulty v celé republice.
     Chtěli jsme vydat knihu objevnou, vizuálně poutavou, odborně vydatnou, formálně dokonalou, vypovídající i o živém duchovním citu skrytém v těch starých knížkách. Chtěli jsme vydat knihu - katalog, která by představila prostřednictvím odborných a přitom čtenářsky přístupných statí tento specifický fenomén knižní kultury na území Čech a Moravy, ty ručně opisované a zdobené modlitební knížky, české i německé, masově rozšířené v tomto období na venkově, na fenomén, který neměl v sousedních zemích obdobu. Knihu, která by upozorňovala především na výtvarné kvality vybraných exemplářů, na  formální a obsahové stránky těchto rukopisů, na jedinečnost provedení výzdoby (písmo, tituly, využívání grafik, vazby, předsádky, kaligrafie nadpisů, titulní listy, mezitituly, rámce, celostránkové obrázky, záhlaví, koncovky, jednotahové kresby atd.). Statě autorů Jana Poše, Pavla Černého, Zdeňka R. Nešpora, Jana Kvapila, Jiřího Šalamouna tyto nároky naplnily a přiblížily i kulturněhistorické souvislosti vzniku rukopisných knížek. Bohatý obrazový doprovod (333 obrázků, foto Lumír Čuřík)  zpřístupnil výtvarné kvality vybraných exemplářů.
     Jednou z náročných složek přípravy knihy byla práce grafika, v tomto případě Petra Šmalce (není snadné udělat knihy o knihách), který se podílel spolu s editorkou i na výběru obrázků publikace a který opět osvědčil svůj talent a mimořádný grafický cit při zpracování knihy (ne náhodou je také autorem grafické úpravy další publikace Listování věnované moderní knižní kultuře ve sbírkách Muzea umění, za kterou Muzeum umění Olomouc získalo 1. místo, cenu ministra kultury, v kategorii katalogy v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2009). Petr Šmalec upravil také drobnou knížku, doplňující Růžovou zahrádku – faksimili jedné z výtvarně nejucelenějších modlitebních knížeček olomoucké sbírky (Duchovní křesťanské katolické jádro všech modliteb z roku 1825), k jejímuž mimořádnému vydání přispěl finančně Jiří Emler z Olomouce. Díky péčí a zaujatosti Martina Loudy z pražské tiskárny T. A. Print se pak dostalo oběma knihám příkladného tiskařského a knihařského zpracování.
     V rámci redakční a ediční přípravy podávali pomocnou ruku i kolegové z Arcidiecézního muzea. Příprava publikace jakoby přesahovala běžnou ediční práci, pojetí knihy dlouhou dobu zrálo a dozrávalo; byla to zároveň zvláštní životní zkušenost spojená s okouzlením nad zpracovávaným materiálem a radostí podílet se na takovém díle. Zdá se mi, že ta radost se zmocňovala všech, kdo příběh Růžové zahrádky aktivně sdíleli.
Anežka Šimková, editorka knih

Recenze, sdělovací prostředky:
(ls) Růžová zahrádka a jiná díla amaterů. MFDnes, 19. 2. 2009, s. 01
Hradilová Vlasta, Ručně malované modlitební knížky po 100 letech opět na výstavě. MFDnes, 20. 2. 2009, s. 14
(dkr) Arcidiecézní muzeum nabízí procházku Růžovou zahradou.  Olomoucký deník, 26. 2.2009, s. 22
Modlitební knížky. MFDnes, 13. 3. 2009, s. B 5
Kopáč, Radim, Kouzelná poezie modlitebních knížek. MFDnes, 21. 3. 2009, s. D 10 (hodnocení 90 %)
Rukopisné modlitební knížky. HN, 8. 4. 2009
Zemánková, Terezie, Nebeklíče hříšná srdce otevírající. Ateliér, č. 8, 16. 4. 2009, s. 16
Vitvar H. Jan, Nebeský cimbálek. Sbírka modlitebních knížek odhaluje neznámou podobu zdejší lidové zbožnosti. Respekt 17 / 20. – 26. duben 2009, s. 60
Badalíková, Olga, Rukou psané modlitby. Art+antiques, květen 2009, s. 58-59
Šimková, Anežka, O růžové zahrádce. O rukopisných modlitebních knížkách 18. a 19. století. Prostor Zlín, č. 2/2009, s. 12-15
Maňas Vladimír, Výstava „Růžová zahrádka“ v Arcidiecézním muzeu Olomouc, in. Vlastivědný věstník moravský, roč. LXI 2009, č. 2, s. 201–2
Vytrhlik, Jana, Rescued from obscurity: hand writen, illuminated prayer books from Bohemia and Moravia, in: World Antiques&Art, August 2009 - February 2010, Australia, s. 12-17
Rous, Jan, Listování v růžové zahrádce, in: Ateliér č. 2, 22. 10. 2009, s. 16

Čs. Rozhlas – Klusáková
Natáčení televizní, Olomouc, únor 2009
Natáčení televizní – kultura.cz – Ostrava, duben 2009
Rozhlas, Vltava (red. Eva Ocisková), hodinový pořad, 6. 7. 2009

Obr. 1	Obr. 2	Obr. 3
Obr. č. 4	Obr. č. 5	Obr. č. 6

Růžová zahrádka
Rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století
Sbírka Jana Poše 
  
Vydalo nakladatelství Arbor vitae a Muzeum umění Olomouc
u příležitosti stejnojmenné výstavy
Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc
Václavské náměstí 3, Olomouc
(19. února – 3. května 2009)

Editor, koncepce knihy, výběr a uspořádání obrazového materiálu: Anežka Šimková
Texty: Jan Poš, Pavel Černý, Zdeněk R. Nešpor, Jan Kvapil, Jiří Šalamoun, Anežka Šimková
Redakce: Anežka Šimková, Ondřej Jakubec
Spolupráce: Martína Kostelníčková, Sabina Prokschová, Markéta Šimková
Jazyková spolupráce: Dagmar Magincová
Překlady: Jaroslav Peprník (Č-A); Radek Malý a Christine Malá Pfau (Č-N), Martina Kostelníčková, Marta Perůtková (N-Č)
Fotografie: Lumír Čuřík
Předtisková příprava, grafický design, sazba, obálka: Petr Šmalec
Tisk: T. A. Print

Vydání první
Řevnice, Olomouc 2009
Olomouc 2009
Vydání knihy podpořila rodina sběratele

©Arbor vitae, 2009
ISBN 978-80-87164-15-0
©Muzeum umění Olomouc, 2009
ISBN 978-80-87149-18-8

Duchovní křesťanské jádro všech modliteb, 1825
Tuto faksimili vydalo nakladatelství Arbor vitae a Muzeum umění Olomouc u příležitosti výstavy

    

PhDr. Anežka Šimková (1946)

Pracuje jako kurátorka Muzea umění. V  rámci své odborné práce je zaměřena na užité umění, design, především na nábytkovou tvorbu 19., 20. a 21. století, Je kurátorkou vytvořené nové sbírky užitého umění (od roku 1997) využívané ve výstavních a expoziční projektech muzea umění. Další zaměření na oblast neprofesionální umělecké tvorby - na naivní umění a art brut se odráží ve sbírkotvorné práci a výstavních projektech muzea umění. Obě linie její odborné činnosti jsou spojeny s editorskou a redakční přípravou řady katalogů a publikací, vydávaných často ve spolupráci i s externími
vydavateli (ERA, Margaret Station, Ottobre 12, Arbor vitae).