Home Grapheion Revue Grafika roku a Cena Vladimíra Boudníka MTG Praha Putovní výstavy IKG Naše publikace Kontakt O nás
 
  
  
PARTNEŘI










 


 

 

 


Šluknovská sbírka grafiky

 

 
Zámek Slatiňany, letecký pohled


Šluknovská sbírka grafiky
Jan Nepomuk Assmann


  
Angličané pěstovali jezdecký sport a tuto zábavu přinesli na evropský kontinent. V českém prostředí byl tento módní sport nejvíce pěstován rodinami Kinských, Auerspergů, Schwarzenbergů, Liechtensteinů a rodinou Nosticů. 1/ Se sbírkami anglické grafiky, v kontinentální Evropě velmi populárními, se u nás můžeme setkat na mnoha hradech a zámcích, např. v Hořovicích, na Sychrově či ve Slatiňanech. Slatiňanská sbírka anglické grafiky koní, honů, dostihů, parforsních honů, ale i jiných témat (zejména kočárů) byla získána z fondu zámku Šluknov. Vznikla v průběhu 19. století a tvořila výzdobu nostické sbírky. Kromě ní zahrnovala i jiná témata. Pro své spojení s koňmi se část, kterou tvoří grafika s tématem honů a dostihů, dostala do Slatiňan, kde se v původní podobě nachází dosud. 2/
   V roce 1945, když byl zámek Slatiňany převzat státem, byla vybudována expozice, věnovaná chovu koní a dostihovému sportu. Krátce na to, v roce 1950, zde vzniklo hipologické muzeum. Podklady k jeho zbudování vznikly na základě prací akademika Františka Bílka, který sbírku podchytil a zasloužil se o její rozšiřování. Díky rozhodnutí dr. Zdeňka Wirtha bylo do muzea soustředěno, a tím i zachráněno, 120 svozů z hradů a zámků a dalších soukromých, po roce 1945 konfiskovaných sbírek. Patří k nim i grafická sbírka ze Šluknova, která čítá na 100 kusů grafických listů včetně několika obrazů. Rozsáhlá sbírka je státním majetkem a zámek Slatiňany se stal prvním muzeem s touto tématikou v Evropě. Je důležité vědět, že hipologické sbírky měly svoji návaznost na Timirjazevovu akademii v Moskvě. Zabývají se vývojem koní, který sloužil lidstvu 3500 let. Kromě obrazů a cenných dokladů o životě člověka s koněm, je tu soustředěno mnoho uměleckých artefaktů, významných děl výtvarného umění, historických dokumentů a odborné literatury. Jsou tu mj.rytiny G. F. Rugendase, zachycující drezúry cvičení koní ve španělské vysoké jezdecké škole ve Vídni, dále díla malíře anglického původu Filipa Ferdinanda Hamiltona, působícího ve střední Evropě, jehož četná díla jsou dnes umístěna i v Chlumci nad Cidlinou, Hluboké aj. 
   Vrcholem anglické grafiky bylo 18. století, kdy zde působili osobnosti jako Ital Francesco Bartolozzi, který proslul tečkovací technikou. V Anglii byla zvláště populární mezzotinta, barevná akvatinta s leptem. Na dobových grafikách je zachycen autentický život anglického venkova s jeho typickými postavami – farmáři, dobytkáři, chovateli koní a pěstiteli zeleniny. Na základě nesčetných kresebných studií se zobrazovaly farmy se stodolami, hospody, venkovská stavení zaplněná lidmi, zvířaty a věcmi, vytvářející pozoruhodná zátiší. Tito umělci měli dobrý vztah k holandskému umění 17. století, byli zaujati prosperitou a realitou běžného života.
   Specifickou sféru tehdejší výtvarné produkce tvoří obrazy, kresby a grafické listy inspirované lovy, dostihem a závody koňských povozů. Byly doménou poměrně uzavřeného okruhu tvůrců: vedle Henryho T. Alkena, vynikl Dean Wolstenholme (1757-1837), sportovní malíř a aktivní sportovec. Zachycoval lovecké scény, obesílal Royal Academy v Londýně. Společně s mistrem barevných akvatint  Thomasem Sutherlandem (nar. kol. 1785) měli kromě talentu společné  reportérský postřeh a smysl pro humor. Při pohledu na jejich díla pochopíme, proč byla gregoriánská Anglie nazývána peklem koní a rájem krásných žen. 


                     
                H. T. Alken, Vraník                                  H. T. Alken, Úspěšný lov na lišku, 1817


   Však k nejlepším z nich patřil Sir Henry Thomas Alken (1785-1851). Slavný malíř sportovních námětů se uměl na sport dívat i z té komické stránky, hlavně co se týká  jezdců a jejich směšných kousků na koních. Zachycoval zábavu šlechty, s humorem pohlížel na britskou společnost. Byl publikován v 1. polovině 19. století s umělci karikaturisty, jako byl Thomas Rowlandson. Henry Alken byl synem malíře Samuela Alkena. Pracoval v Londýně a dalších oblastech Anglie, tvořil různými technikami - olejem, rydlem a akvarelem.  Vynikl i jako dobrý malíř miniatura, jeho díla mají vždy dokonalou řemeslnou preciznost. Proslavil se výjevy z honů na lišku, dostihů, se zvířaty apod. Ovládal dokonale podobu, jeho pohyb, věrně zachycoval i atmosféru místa. Byl zaměstnán ve sportovních periodikách jako ilustrátor. Je rovněž autorem grafických desek pro National Sports of Great Britain (Londýn, 1821). Jeho listy se vždy vyznačují vtipným popisem událostí z let 1827 – 1841.
   Po porážce Napoleona byl francouzský životní styl, pěstovaný především šlechtou a převzatý i měšťanstvem, nahrazen anglickým. V životě tzv. vyšších vrstev se vše začalo točit kolem Anglie. Anglická móda byla přijímána celou Evropou a rychle se šířilo vše, co bylo v Anglii nové a co se především týkalo dostihů a dostihového sportu. Módou se stávají parforsní hony. Populární se na počátku 19 století stala i anglická, tehdejšími sběrateli vyhledávaná grafika. Její obliba vzrostla v době gregoriánské a především viktoriánské. S příchodem vlny anglománie na evropský kontinent se stala životním stylem. Podle anglických vzorů se přestavují hrady a zámky převážně v oblíbeném tudorském stylu. Tehdy přišel do módy anglický zvyk pití čaje.
   Anglická grafika také přispěla k propagování anglických plnokrevníků. Jejich chov pokračoval a rostl s popularitou dostihů. Kvůli různým podvodníkům bylo potřeba zaregistrovat původy dostihových koní a tak už v roce 1791 vznikla první část Všeobecné plemenné knihy, později několikrát přepracované. Nicméně za první díl se považuje verze z roku 1808. Na Všeobecnou plemennou knihu navazují všechny ostatní národní, včetně české, knihy. Rovinový dostih prověřuje výkonnost koní v rychlém cvalu, na základě jejich výsledků jsou dostihoví koně zařazováni do chovu. Dnešní dostihy se vyvinuly z různých závodů pod sedlem nebo v zápřeži, první historické záznamy pochází už od Chetitů. Za kolébku moderních dostihů je považována Anglie. Pro dostihy se obvykle využívá anglický plnokrevník, arabský plnokrevník, nebo quarter horse, existují ale i dostihy otevřené všem koním bez ohledu na plemeno. Rovinové dostihy se dále dělí na klasické dostihy, kde závodí koně stejného věku a všichni startující nesou stejnou zátěž (jedinou úlevu mají klisny). V České republice jsou to tyto: Jarní cena klisen, Velká jarní cena, Derby, Oaks, St. Leger. Handicapy jsou dostihy, kdy koně nesou různou zátěž - tu stanovuje handicaper na základě předchozích výsledků koně. V ideálním případě by všichni koně doběhli do cíle zároveň.
   Na počátku byly hony. Vyšší šlechta oblečená do barevných kabátců se smečkou psů a na koních pronásledovala zvěř a překonávala přitom různé přírodní překážky. Nejstarší závod, Velká liverpoolská, se konal v roce 1836 v Anglii a inspiroval i ostatní evropské země. Tento druh zábavy se stal brzy oblíbeným i v Čechách. První závod se uskutečnil roku 1836 na chlumeckém panství Oktaviána Kinského. Díky aktivitě knížete Františka Lichtenštejnského se parforsní hony přesunuly do Pardubic. Charakter zdejší krajiny, která připomínala anglický park, byl v tomto městě příčinou velkého rozmachu honů. V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována v roce 1856. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojedinělá a obtížná závodní dráha. První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o výhru 8 000 zlatých. Na startu stálo 14 koní. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Phantome s anglickým žokejem Sayersem v sedle. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen u nás. Od té doby se Velká pardubická steeple chase běžela každý rok s výjimkou válečných let, politických událostí v roce 1968 a nepřízni počasí v letech 1876 a 1908.
   Grafické listy ze šluknovské sbírky představují scény z dostihů v Ascotu. Royal Ascot, to nejsou jen dostihy s téměř třísetletou tradicí, ale také jeden z vrcholů britské společenské sezóny. I ve Spojeném království  již málokde v dnešní době tak dbá na dodržování předepsaného oblečení jako právě v Ascotu, městečku nedaleko Londýna.
Dále jsou zde grafiky s portréty koní, scény z lovů na lišku, od Francise Charlese Turnera (1773-1857). Tento reprodukční rytec vytvořil za svůj život na 900 rytin. Podle něho dále tvořili  H. R. Coock,  John Romney (1786-1863) - reprodukční rytec a ilustrátor. V kolekci grafik nechybí ani James Pollard (1797-1859), akvarelista sportovních námětů. Koně s oblibou maloval  C. Loraine Smith a jeho předlohy vyryl A. Cooper. Do kolekce patří i francouzský rytec Carle (Charlott)Vernet (1758-1836), tvořící v době napoleonské. Rytiny podle něj prováděl P. L . Debucourt. 
       

                          
            E. A. S. Douglas, Ráno                            J. Romney, Polní maršál Karl Philip

   Především s tématikou honů na lišku proslul i malíř koní Angličan Edward Algernoon Stuart Douglas (1786-1862), podle jehož vzorů ryl E.G. Hester. Nechybí zde ani ukázka biedermayerovské vídeňské grafiky s motivem dostavníků, vytištěné u nakladatele J. Trentsenského. U jednotlivých ocelorytů dostihových koní a klisen jsou uvedena jejich jména jako např. „Fleur de lis“, „Maria“, „Signal“, „Smaragdina“, „Charles XII.“, „Defence“, „Miss Craven“, „Bran“,“Brocard“. Nechybí ani kůň arabského původu „Bairaktar“. Je dílem nejslavnějšího německého malíře koní a zakladatele dynastie – Albrechta Adama z Mnichova z  roku 1830. Nevýznamnější jsou ucelené série grafických listů od Sira Henry Thomase Alkena,  představující scény z první Steeple chase, vydané v roce 1839. Dále zaznamenával závody v Epsomu, v Newmarketu, (hlavní sídlo anglického jockeyklubu pověstné závodní drahou pro koňské dostihy, na které stále trénuje až 400 závodních koní). Alken zachytil i motivy z Ipswiche, proslulého chrtími dostihy. Usměvné série Alkenovy jsou nazvané „Hunting qualifications“, „Hunting recollections“ aj. Své cykly grafických listů vydával u nakladatele Ackermanna v Londýně, v jeho tiskařské oficíně sídlící v Regent Street.

Katalog:


Poznámky:
1/ Především Auerspergové a Kinští zavedli nejobtížnější sport, rovinové dostihy, které jsou po velké liverpoolské steeplechase, neobtížnější. Na jejich popud byla vybudována jezdecká dráha v Pardubicích. V chovu koní podporují Pardubice tradici  Slatiňan. Nedaleko odsud leží Kladruby včetně státních stájí. Věhlasu kladrubských stájí se vyrovnala jen slatiňanská stáj tzv. Earlstall, nazvaná podle jejich zakladatele Angličana Waltera Earla. 
2/ V roce 1945 byl konfiskován veškerý majetek Nosticů na území Československa. Vzhledem k  německému občanství odešli Nosticové do Rakouska. Ervín Felix Maria (+1931, vnuk a dědic hraběte hraběte Ervína Leopolda Nostic-Rienecka, prvního majitele Šluknova) byl posledním majitelem měšického a šluknovského panství. Narodil se roku 1898 ve Falknově (Sokolov) a zemřel roku 1952 ve Vídni. Osud Šluknova byl podobný  jako u jiných zámků a hradů v pohraničí. Jejich sbírky byly většinou rozkradeny či rozvráceny. V roce 1945 byla ve šluknovském zámku umístěna knihovna, poté muzeum, galerie a stavební úřad. Dne 2. 4. 1986 zámek vyhořel. Díky včasnému rozhodnutí Národní kulturní komise se povedlo odvézt ze Šluknova většinu výtvarných děl, nábytku, obrazů a převážnou část anglické grafiky. Staly se vítanými exponáty ve slatiňanských sbírkách, kde jsou dodnes obdivovány.

Dosud nepublikovaný text
© J. N. Assmann

 



PhDr. Jan Nepomuk Assmann (1956)

český historik umění,  studoval dějiny umění na FF MU v Brně 1981, dále
Kuratorenaussbildung v Krems a. D. a Vídni, pracoval jako kurátor Sbírky staré grafiky Národní galerie v Praze 1997, je soudním znalcem a odborným
poradcem starožitnictví a aukčních síní, přednášel v USA (West Columbia, SC), do 2009 pracoval jako kurátor malby, grafiky a plastiky v Muzeu hl. města Prahy.
Specialista na malbu, grafiku a portrétní miniaturu.
Spolupracuje s uměleckými časopisy, pořádá přednášky a mediální pořady, externě přednáší na FFUK Praha, také v Radiu Regina.
Autor knihy Rande v Praze s Yvonne Přenosilovou, monografie Karla Laštovky a řady odborných studií v  katalozích v NG a Muzeu hl. m. Prahy.
Kurátor výstav a expozic, např. autor stálé expozice „Muzeum G. G. Casanovy“ ve st. Zámku Duchcov, stálé expozice „Praha v době baroka“ v Muzeu hl. m. Prahy. Realizoval výstavy staré  grafiky, např. Rembrandt, V. Hollar, Karáskova sbírka grafiky, Praha Mozartova, Vídeňský akvarel 19. století atd.

 


Vydáno: 16.03.2010