Bohumil Kubišta
český malíř , grafik a teoretik umění
21. 8. 1884 - 27. 11. 1918
Bohumil Kubišta se narodil 21. srpna 1884 ve Vlčkovicích u Hradce Králové. Roku 1903 byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Už tehdy se začaly projevovat jeho vyhraněné názory na umění a brzy se dostal s vedením školy do konfliktu. Proto přestoupil v roce 1904 na Akademii výtvarných umění. Ale nespokojen s akademickou výukou odešel i z této školy a po roční vojenské službě odjel studovat do Florencie, kde se nakrátko stal posluchačem Reale instituto delle belle arti.
Stal se členem skupiny Osma a vůdčí osobností moderní generace, tíhnoucí k symbolistně expresivnímu názoru. V jeho raných pracích je patrný vliv postimpresionismu A. Sisleye a V. van Gogha. Velký vliv na Kubištovu malířskou tvorbu mělo dílo P. Cézanna. (Zátiší s lampou, Kavárna, Koncert). Od mládí se u něj projevovalo také exaktně matematické nadání. Rokem 1910 je datován jeho první kubistický pokus Kuřák. Je to vůbec první kubistický projev v českém výtvarném umění.
V historii moderní malby zaujímá Kubišta místo zcela ojedinělé svým pokusem o syntézu některých dobových názorových proudů. Jeho obrazy z kubistického období jsou vystavěny na základě geometrických kompozičních vztahů (např. Lom v Braníku, Truhlářské zátiší). Odvážil se kubisticky zobrazit i figuru (Sv. Šebastián, Epileptická žena, Oběšený).
Existenční potíže Kubištu donutily v roce 1913 nastoupit vojenskou službu. Působil jako důstojník pobřežní baterie dělostřelectva v Pulji. Zemřel ve věku 34 let 27. listopadu 1918 na následky španělské chřipky.
Pro jeho dílo je příznačná vůle k syntéze, jeho specifické pojetí kubismu spočívalo dále v tom, že setrvával, až na několik výjimek, na bázi kuboexpresionismu, jejíž formální i ideová volnost plně vyhovovala jeho talentu. Od 1912 se v díle objevovaly futuristické prvky, které mu umožňovaly vyjádřit větší dynamiku děje.
Bohumil Kubišta vytvořil také řadu grafických listů, které jsou sběratelsky velmi vzácné. Zkušenosti s grafickými technikami nabyl u Eduarda Karla (faktora v pražské Unii), za doby pobytu ve Florencii tvořil četné lepty i kresby, které byly ovlivněny Munchem a Rembrandtovým temnosvitem (Vlastní podobizna, Kuřák, Ukřižování). Významné jsou též kresby tuší z doby pobytu v Paříži (krajinné motivy a autoportréty), vynikající expresivitou a rytmizací černých a bílých ploch i linoryty a dřevoryty z posledního období pro Neumannův Červen (Pozůstatky padlého, linoryt, 1918; Prosba, dřevoryt, 1914 - 18; Istrijská krajina, dřevoryt, 1918).
Kubišta byl také významný kritik a je autorem řady uměleckých statí (O duchovní podstatě umění). Jeho dílo výrazně ovlivnilo mladou generaci meziválečného období. (např. J. Zrzavého).
Bohumil Kubišta, Prosba, dřevoryt, 1918
|
.gif)
