sir Arthur Ignatius Conan Doyle
britský spisovatel, literární tvůrce Sherlocka Holmese
*22. 5. 1859 – †7. 7. 1930

Motto:
Sherlock Holmes
blahé paměti
z knížek pro děti
žije dodnes.
(Vítězslav Nezval, ze sbírky Zpáteční lístek, 1933)

Sherlock Holmes se v bývalých zemích Koruny české s největší pravděpodobností objevil již koncem 19. století prostřednictvím importovaných anglických vydání. A je docela dobře možné, že se k nám dostala i tehdejší vydání časopisu The Strand Magazine, který v Londýně začal vycházet v roce 1891 a objevily se v něm první holmesovské povídky. Pro tuto hypotézu hovoří antikvární sešity tohoto časopisu zakoupené v Praze a pocházející z počátku 20. století. (Svázaná čísla z července až prosince roku 1912 a říjnové vydání z roku 1925. Neobsahují sice příběhy Sherlocka Holmese, nicméně jsou v nich otištěna jiná díla sira Arthura Conana Doyla: The Lost World, The Fall of Lord Barrymore a The Land of Mist.) V 90tých letech 19. století vyšla řada Holmesových případů v angličtině v německém nakladatelství Tauchnitz z Lipska a ta se zcela nepochybně k nám dostala, jak dokazují další nákupy v antikvariátech. A určitě nejen tato vydání, ale i knihy s německými překlady ze stuttgartského nakladatelství Robert Lutz Verlag z prvních let 20. století. Vždyť němčina byla tehdy u nás běžným jazykem.
Nicméně prvního českého překladu se naši čtenáři dočkali až v roce 1902, kdy začal koncem roku vycházet na pokračování v časopise „Svět zvířat“ román Pes z Baskervillu. Po skončení seriálu vyšel celý román knižně. Překlad Karla Ladislava Kukly byl značně volný a dnes působí velmi kuriózně a úsměvně. Jako ilustrace byly použity původní obrázky z anglického vydání od Sidney Pageta. Krátce na to v roce 1905 vyšel Pes Baskervilský v novém překladu a následovaly další dva romány Pozdní pomsta (orig. „A Study in Scarlet“; dnes česky jako „Studie v šarlatové“) a Znamení čtyř (orig. „The Sign of Four“; dnes česky jako „Podpis čtyř“).
Známé pražské vydavatelské domy Jos. R. Vilímek a Josef Hokr začaly od roku 1906 pravidelně vydávat holmesovské příběhy a jejich reedice a pokračovaly až do roku 1935.
Jako ilustrace se velmi často používaly původní anglické od Sidney Pageta (zemřel 1908) a u pozdějších povídek napsaných po Pagetově smrti se objevily ilustrace amerického ilustrátora Frederika H. Townsenda. Výjimečně se zde však objevili i čeští malíři a jejich ilustrace: Otto Jelen a Josef Friedrich, kteří obvykle doprovodili obrazem stejné úseky děje jako Paget a jím nakreslenou scénu jen volně převedli do svého ztvárnění.
Příběhy Sherlocka Holmese byly mezi čtenáři velmi oblíbené. Nakladatelé je proto často vydávali ve třech podobách: jako sešitky po jednotlivých povídkách, jako brože nebo vázané knihy. Vzácná jsou dnes sešitová vydání a obzvláště pak brožovaná, která používala na obálkách barvotiskové ilustrace; většinou signované jen autorovou značkou dnes těžko určitelnou. Snad jen s výjimkou Václava Čutty (1878–1934), který pracoval pro nakladatelství Ladislav Šotek v Praze a obálku signoval „V. Čutta“.
Za zmínku stojí však i vázaná vydání a jejich ražené vazby s kopií části knižní ilustrace, např. od Vilímka. A bez povšimnutí nelze ponechat zde dostupná vydání z výše zmíněného německého nakladatelství Robert Lutz pro jejich nádherně vyvedené secesní ražené obálky pro brožovaná vydání a obdobně provedené ražené vazby – v obou případech na oblíbeném secesním odstínu zelené barvy: buď kartonu nebo plátně.
Typografie prvních českých vydání byla klasicky uhlazená a odpovídající tehdejší době. A pro ozvláštnění a zkrášlení knihy sazeči běžně používali secesní ornamenty do záhlaví kapitol.
Po více než dvacetileté odmlce způsobené válečnými léty a komunistickým převratem se znovu v češtině objevil Sherlock Holmes. Stalo se tak až v roce 1958, kdy vyšel v novém moderním překladu, brožovaně a bohužel bez ilustrací, román Pes baskervilský; za několik let následovala Studie v šarlatové (Práce; Praha 1964) také neilustrovaná a brožovaná, ale se zajímavě pojatou obálkou.
Spisovatel, redaktor a překladatel Jan Zábrana (1931–1984), čestný člen České společnosti Sherlocka Holmese (dále ČsSH) in memoriam, inicioval v nakladatelství Mladá fronta kompletní vydání holmesovského Kánonu v moderní češtině v pěti svazcích v letech 1971 až 1974 a dohromady pro tento účel dal skupinku zanícených překladatelů. Sám pak přeložil Podpis čtyř a TK. Kromě překladů Jan Zábrana celou práci řídil a redigoval.
Jako ilustrátor byl tehdy získán pro všech pět svazků Josef Hochman. Jeho moderní, někdy do abstrakce zabíhající černobílé ilustrace, se zcela hodí k tajemným příběhům z viktoriánské Anglie a dokonale vystihují a podtrhují jejich atmosféru.
Z poválečných vydání určitě za zmínku stojí i Pes baskervilský s „gotickými“ (podle žánru anglického „gotického románu“ 19. století) černobílými ilustracemi Karla Vacy (1919–1989). který vyšel v této výtvarné podobě celkem čtyřikrát (1964, 1966, 1969 a 1978) a pouze se měnila obálka vydání.
Avšak dosavadní absolutní špičkou i v celosvětovém měřítku jsou pak ilustrace čestného člena ČsSH Adolfa Borna! Významného českého ilustrátora narozeného roku 1930 nemusím blíže představovat. K Sherlocku Holmesovi se dostal již v 60tých letech minulého století, kdy pro časopis Pionýr nezapomenutelným způsobem do komiksové podoby převedl několik povídek, textově upravených Svatoplukem Hrnčířem. Vrchol pak přišel o řadu let později v ilustracích k výběru povídek Sherlocka Holmese s názvem Muž s dýmkou a houslemi (Albatros; Praha 1987), který graficky upravil Milan Grygar. A v roce 1997 pak Bornovy holmesovské výlety – doufejme jen prozatím – uzavřel Pes baskervilský (Albatros; Praha 1997). Bornovy barevné ilustrace nezapřou autorův rukopis i mírně ironický přístup, který však s láskou, znalostí textu i osobitým nadhledem zpracovává zadané téma. A obě knihy vybočují z běžné produkce i po stránce typografické.

Aleš Kolodrubec
president ČsSH
Bohemia 2009

Životopis sira Arthura I. Conana Doylea: 

Ilustrace a ilustrátoři:

Román Pes baskervilský po názvem „Pes z Baskervillu“ byl prvním Holmesovým příběhem vydaným v češtině.

Karel Ladislav Kukla (1863 – 1930), český novinář, spisovatel a překladatel pracoval v letech 1898 – 1906 jako šéfredaktor časopisu Svět zvířat, který každých čtrnáct dní vycházel v Praze. Tam byl od čísla 84 (1. prosince 1902) na pokračování vydáván Pes z Baskervillu. Dokončen byl téměř o rok později v čísle 106 z 1. listopadu 1903. Byly zde použity některé z původních anglických ilustrací od Sidney Pageta.

                       
            ilustrace S. Pageta                             ilustrace R. Gutschmidta 

Richard Gutschmidt se narodil a působil v Mnichově. Byl prvním německým ilustrátorem Holmesových příběhů. V letech 1902 až 1908 vytvořil pro stuttgartské nakladatelství Robert Lutz Verlag celou řadu pérovek pro německé vydání holmesovského Kánonu. Ilustrace se objevily i na obálkách či vazbách knih.
Gutschmidtovy ilustrace jsou často volným překreslením originálních anglických ilustrací od Sidney Pageta. Stejný přístup však nalezneme i u prvních českých ilustrátorů – Josefa Friedricha a Otto Jelena.
Několik ukázek českých obálek sešitových vydání, používajících Pagetovy ilustrace.


Josef Friedrich se narodil v Praze, kde roku 1896 absolvoval na Akademii. Působil jako malíř a ilustrátor doma i v cizině – v Mnichově a také v Buenos Aires v Argentině, kde strávil celých 18 let. V Praze kreslil např. pro „Humoristické listy“. V Buenos Aires pracoval pro přední ilustrované časopisy a noviny.
V roce 1906 vytvořil pro nakladatelství „Jos. R. Vilímek “ v Praze 40 kvašů pro dvousvazkové vydání Dobrodružství Sherlocka Holmesa.

                 
       ilustrace Josefa Friedricha


Otto Jelen, narozen 1898, absolvoval roku 1921 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Později podnikl několik zahraničních studijních cest: do Mnichova, Drážďan a Lipska, ale i do Paříže.
Otto Jelen patří mezi české malíře, grafiky, stejně jako ilustrátory a designery. Kromě toho kresbu a malbu také vyučoval.
V roce 1926 ho získal pražský nakladatel „(Josef) Hokr” pro ilustrování nového vydání sbírky Holmesových povídek Dobrodružství Sherlocka Holmesa (opět ve dvou svazcích). Otto Jelen pro toto vydání vytvořil 14 kvašů.


                      
             ilustrace O. Jelena


Karel Vaca (1919 – 1989), absolvoval roku 1950 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Pracoval v mnoha uměleckých oborech: maloval, kreslil, ilustroval, tvořil filmové plakáty i divadelní návrhy.
V roce 1964 Karel Vaca ilustroval román Pes baskervilský, vydaný pro děti v nakladatelství Albatros v edici KOD jako svazek 69. Tyto ilustrace byly později použity ještě třikrát (SNDK, Klub mladých čtenářů, 1966; reedice Albatros – KOD sv. 69, 1969; Albatros – Klub mladých čtenářů, 1978).


    

Josef Hochman (1913 – ?), patřil k českým grafikům a ilustrátorům. Absolvoval textilní školu a pracoval jako výtvarný poradce pro řadu renomovaných českých předválečných vydavatelství. Navštěvoval večerní kurzy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později Ukrajinskou Akademii, kterou dokončil v roce 1939. Od roku 1945 pracoval pro nakladatelství „Práce“ a pak pro nakl. „Artia“, kde se později stal vedoucím výtvarné redakce. V roce 1967 se stal vedoucím jiného významného nakladatelství – nakladatelství Mladá fronta. A právě zde vytvořil sérii působivých ilustrací pro první poválečné souborné vydání holmesovského Kánonu v moderní češtině. Jeho záliba v černé a bílé perfektně sedla ke „gotickému“ námětu příběhů a doprovodila pochmurné Doslovy - detektivní příběhy dokreslujícími ilustracemi.


   

ilustrace  J. Hochmana

Adolf Born (narozen 1930) patří k předním českým výtvarníkům s obrovským záběrem uměleckých aktivit. Je nejen malířem a ilustrátorem, ale i tvůrcem animovaných filmů, karikaturistou, grafikem a pro divadelní scény navrhl řadu kulis a kostýmů.
Původně vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze, kterou dokončil v roce 1950. Pokračoval pak na Uměleckoprůmyslové škole (1953) a na Akademii výtvarných umění v Praze (1955). Je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar.
Za svůj přínos k propagaci Sherlocka Holmese byl v lednu 2003 přijat za čestného člena ČsSH. V témže roce byl vyznamenám francouzským Řádem čestné legie.


    

Karel Šafář se narodil v roce 1938 a patří k uznávaným českým malířům, ilustrátorům a grafikům. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 1977 vytvořil pro Aleše Kolodrubce suchou jehlou ex libris s portrétem Sherlocka Holmese. V březnu 2007 se k tomuto tématu vrátil velkým grafickým listem – opět technikou suché jehly, který vytvořil na počest expedice Meet Me In Bohemia členů Londýnské společnosti Sherlocka Holmese do Čech v září téhož roku.

                                

Sidney Paget (1860–1908) se narodil do umělecké rodiny s dlouhou tradicí. V roce 1881 započal studia na Královské akademii a vydal se tak po stopách svých dvou bratrů Henryho a Waltera, uznávaných malířů.
Za svůj krátký život namaloval řadu portrétů v oleji (mezi nimi i portrét Arthura Conana Doyla), mnoho dalších obrazů a stovky kreseb pro různé časopisy (Graphic, Sphere, Illustrated London News). Slávu a nesmrtelnost si však získal coby ilustrátor holmesovských příběhů pro časopis Strand. (A stalo se tak více méně omylem, neboť vydavatel chtěl pro tuto práci najmout jeho bratra Waltera.) Ilustrace Sidney Pageta se staly vzorem pro mnoho následovníků. Jeho představa Sherlocka Holmese ovlivnila naši představu o vzhledu tohoto slavného detektiva a ovlivnila i řadu filmových a divadelních tvůrců při výběru vhodného představitele Sherlocka Holmese.


      

 

Aleš Kolodrubec (*1955), český holmesolog, zakladatel a president České společnosti Sherlocka Holmese (est. 2000)
K prvnímu setkání se slavným detektivem Sherlockem Holmesem došlo v létě roku 1962 prostřednictvím tehdejšího Československého rozhlasu, který během prázdnin vysílal na pokračování rozhlasovou adaptaci románu Pes baskervilský. Později následovala četba původních příběhů holmesovského Kánonu (Studie v šarlatové; Práce, Praha 1964) i děl nekanonických (Waclaw Golembowicz: Chemické příběhy Sherlocka Holmese; Mladá fronta, Praha 1967).

Zájem o výtvarné umění ho v 70tých letech 20. století přivedl k založení sbírky portrétů Sherlocka Holmese v podání českých ilustrátorů a grafiků. Od této doby se datují i první kontakty se zahraničními holmesology z Velké Británie a USA. V roce 2000 založil spolu s Rudolfem Čechurou a Miroslavem Kučerou Českou společnost Sherlocka Holmese, kterou od té doby řídí a připravuje pro ni program.

Od prosince 2000 měsíčně vydává pro členy informační zpravodaj Bohemian Newsletter (2 strany formátu A4). V září 2007 na jeho pozvání a pozvání ČsSH navštívilo Čechy a Prahu na 60 členů Sherlock Holmes Society of London z celého světa v rámci expedice nazvané „Meet Me In Bohemia“.
Je členem slavné londýnské holmesovské společnosti Sherlock Holmes Society of London a řady dalších zahraničních společností tohoto druhu. Člen Klubu přátel SČUG Hollar.

Základní informace o České společnosti Sherlocka Holmese naleznete na jejích webových stránkách:
www.SherlockHolmes.cz

Kontakt:
ales@SherlockHolmes.cz