Významný meziválečný představitel moderní fotografie. V jeho fotografiích se jedinečným způsobem snoubí dokonale zvládnuté řemeslo, úcta k motivu s různými avantgardními prvky, například neobvyklé kompozice a úhly pohledu, které uplatňoval nejen ve své volné tvorbě, ale také např. při fotografování uměleckých památek. Významné jsou také jeho experimenty se speciálními fotografickými technikami jako je třeba sabattierův efekt nebo fotogram.
Od poloviny třicátých let učil na Státní grafické škole v Praze, v letech 1939 až 1941 redigoval s Jaromírem Funkem časopis Fotografický obzor.
Téměř třicet let vytvářel komorní soubor aktů, portrétů, přírodních i městských krajin. Je jedním z mála fotografů, v jejichž tvorbě se zachovaly prvky nové věcnosti i v tvorbě po roce 1945.
Obr. vlevo: Opuštěnost, 1938; vpravo: Rozhovor se sochou, 1939